Slyšíme to každoročně, tentokrát ale díky tomu, že máme ve vládě ČSSD, mnohem hlasitěji. Dejte, potřebujeme, musíme dostat.

Ministři, především právě ti za ČSSD, se předhánějí v tom, kolik který jejich resort ještě bude potřebovat, co musí dostat, a podpoří to katastrofickým scénářem, co vše nebude, když ty peníze nedostanou. Kde na to vzít, to neřeší. Ostatně ani to nikdy neřešili.

Ještě jsem ani jednoho z nich neslyšel říci, že jeho resort potřebuje víc a proto by navrhoval, aby se ty peníze přesunuly odtud a odtud. To slovo, kde na to vzít je jim úplně cizí. Jímá mě hrůza.

Již dnes platíme na úrocích za státní dluh přes 50 miliard ročně. A přitom dnešní požadavky ministrů, pokud by se sečetly, tak jsou 15 miliard navíc. Těch 50 miliard za úroky je naprosto obludná suma. Ta jen vyletí komínem za nic, na splácení jistiny dluhu nepadne ani koruna. A když očekáváme zase hospodářský růst, tak ministři ne že by řekli, že navíc vydělané peníze z růstu pošleme na splácení dluhu, oni jen chtějí zase více rozhazovat. Tak příští rok ty úroky za dluh budou zase vyšší.

Když minulá vláda ten schodek trochu snižovala, bylo to označováno pouze za tupé škrty. Pokud by snad chtěla být ještě o něco razantnější, tak by jí nejen opozice, ale bohužel i pouliční dav vynesl v zubech. Tak jsme si teď demokraticky zvolili velké utráceče. Nechci domýšlet co se stane, až se ten domeček dluhů jednou zhroutí.

Ovšem korunu tomu nasadil další ministr, tentokrát ale za KDU-ČSL, sám předseda strany Bělobrádek. Při obhajování finančních požadavků pro svůj resort ve zprávách na ČT dne 05.05. pronesl, že ODS přeci také dělala dluhy… .

Autor: Tomáš Flaška