Šádí Shanaáh je narozen 14.12. 1982 v Praze, jeho otec je muslim, maminka katolička a manželka pravoslavná. Je také kandidát do Evropského parlamentu za Stranu zelených, lektor na Anglo-americké vysoké škole, a protože jsme se shodli s Tamarou Moeyzes, že každý člověk je umělec, tak je i umělec. Mezi jeho záliby patří například cestování za poznáváním, četba Terryho Pratchetta nebo florbal.

Vážený pane Shanaáh, vyslovil jste se proti neopodstatněnému policejnímu zásahu do mešity, kterou jak všichni víme iniciovala paranoidní sbírka xenofobů, včele s Konvičkou, Lhoťanem a Formánkem. Kdo mi chybí v tomto pomyslném českém Čtyřlístku štěstí? Kdo je ta čtvrtá – Fifinka?

Já opravdu nevím, kdo zásah inicioval a pevně doufám, že tak policie učinila na základě standardních rozhodovacích mechanismů. Zásah jsem označil jako neadekvátní. Pokud policie neprokáže, že situace vyžadovala takový zásah, pak si myslím, že by se z šikanování spousty nevinných lidí měl někdo zodpovídat.

S Vaším názorem souhlasil a vyjádřil se obdobně proti i člověk, kterého obdivuji, Tomáš Halík, nemyslíte si, že paranoidní IVČRN udělalo paranoidní Polici v ČR?

IVČRN není jen paranoidní, je otevřeně nenávistné a konfrontační. Ale vliv Facebookové stránky a několika desítek jejích aktivních členů na policii troufám si říci se blíží nule.

Souhlasil byste s panem Halíkem, že stejný Bůh je v mešitě, v kostele, ale i v synagoze? A je i v buddhistickém klášteře?

Já osobně věřím, že vyšší síla je přítomná naprosto všude. Někdy si říkám, zda lidé nevěří jen proto, aby sami sebe utěšili. Ale nakonec převládne pocit, že něco tak nepochopitelného jako je nekonečný vesmír a něco tak krásného jako je život vypovídá o přítomnosti něčeho nad naše chápání.

Jako potenciálně žhavý kandidát do Evropského parlamentu, jak byste hlasoval či jaký názor byste ukázal na půdě tohoto úřadu směrem k Rusku a Ukrajině?

Děkuji za kompliment, uvidíme, jak to s tou žhavostí bude. Evropský parlament má omezené možnosti promlouvat do zahraniční politiky. Snažil bych se zvýšit fyzickou přítomnost EU zvláště ve východní Ukrajině, aby se tam lidé necítili izolovaně. Vyzval bych pomocí usnesení Radu EU, Evropskou komisi a jednotlivé členské státy, aby se dohodli s ukrajinskou vládou na vyslání pozorovatelů, na podpoře neutrálních informačních zdrojů, na pomoc s reformou policie, armády, státní správy a na podpoře občanské společnosti. Dále si myslím, že bychom měli okamžitě ulehčit nejen Ukrajincům, ale i dalším obyvatelům východní Evropy, možnost cestovat do EU. V neposlední řadě by měla být EU schopná nabídnout velmi lákavé finanční a obchodní incentivy, které budou konkurovat nabídkám „z druhé strany“. Ale současně nesmíme ustoupit od požadavků reforem vedoucích k lepší správě věcí, jinak by profitovali zase jen oligarchové.

Je Vaše kandidatura opravdu o penězích?

My nemáme finance, kterými disponují ostatní velké strany. A velcí sponzoři často chtějí protislužbu. Proto je nejlepší spolehnout se na malé příspěvky od velkého počtu normálních lidí, které politika zajímá a chtějí být aktivními občany. Bohužel nestačí mít jen potřebnou kvalifikaci a dobrou myšlenku – kandidát ji také musí předat voličům. Mnohem správnější mi přijde za málo peněz komunikovat zajímavou politickou ideu, než za hodně peněz polepit celou republiku prázdnými hesly. Proto je to v ideálním případě o rozumné míře a kombinaci peněz a myšlenky.

A co na to Karel Janeček, co když by Zelení vybrali více než by očekával? Splní svůj slib?

Řekl bych, že si to spočítal a ví, kolik jsme schopni realisticky vybrat, a že ho to nezruinuje.

Věříte, že člověk není tím, co si o něm myslí okolí, ale co si myslí on sám o sobě? Myslí si i pak okolí, to co si myslí on sám o sobě? Co si o sobě myslíte Vy?

To je spíše na esej, než na jednoduchou odpověď. Lidé neexistují jako samostatné jednotky a to, jak na ně pohlíží okolí, si internalizují a nenechává je to bez změny. Je to interaktivní a dynamický proces. Také je to otázka perspektivy – z pohledu okolí jsme samozřejmě tím, co si o nás myslí jiní, to ani jinak nejde. Ale to, co doopravdy jsme, je pouze v nás a když máme štěstí a odvahu, tak se i dokážeme sami na sebe vnitřně podívat v celé nahotě.

Jinak okolí si myslí o nás, co mi o sobě, jen do určité míry, protože každý z nás hraje svoji sociální roli a není úplně sám sebou. Já si o sobě myslím, že jsem dobrý člověk.

Máte sám sebe rád? Máte rád někoho více než sám sebe? Může mít vůbec člověk rád někoho více než sám sebe, když pouze sebe dokonale zná?

Mám se rád. Někdy se vnitřně kritizuji za řadu věcí, které si myslím, že bych měl dělat lépe, ale znám svoji hodnotu a vím, že se snažím dělat věci dobře a být na Zemi nějakou přidanou hodnotou. Se sebou je člověk neustále, tak je vlastně sám sobě největším přítelem a oporou a nakonec i nejpřísnějším soudcem. Myslím si, že sebe máme rádi hodně jiným způsobem, než máme rádi jiné lidi, a proto se to nedá objektivně vůbec poměřovat. Navíc žádné dva lidi nemáme rádi úplně stejným způsobem.

A jakého Boha znáte Vy? V jakého věříte?

Na to jsem již odpovídal v předchozí otázce. Věřím v lidský soucit, empatii a lásku a v to, že se u nás nevyvinuly jen čistě evolučně a z rozumně vysvětlitelných a v samém jádru egoistických důvodů, ale že jsou odrazem něčeho, co můžeme nazvat dotek Boží.

Autor: David Fábry