Jsou to tři ekonomické zprávy, v nichž je skryté zásadní téma, o němž se u nás nevede a nejspíš ani nepovede veřejná debata. Nepovede se proto, že na ní vláda ani nejvíce aktivní opoziční strana TOP 09 nemají zájem. Chystají se totiž připojit Českou republiku do projektu, proti němuž by se postavila většina jejich voličů.

Koncem minulého týden varovala rakouská Erste Group, která ovládá naši Českou spořitelnu, že za letošní rok očekává ztrátu 44 miliard korun. Ta zpráva se nás týká nejen proto, že je to majitel naší největší banky, akcie Erste se zároveň obchodují na pražské burze, takže v nich má peníze řada investorů a fondů. Za jediný den obchodování ztratila banka na své tržní hodnotě 27 miliard korun.

Do obrovské ztráty stáhnou rakouský finanční dům jeho dceřiné firmy v Maďarsku a Rumunsku. Maďarský premiér Viktor Orbán prosadil zákon, který nařizuje bankám, aby kompenzovaly klientům část kursových ztrát na hypotékách v zahraničních měnách. Maďaři si kvůli špatné měnové politice jejich centrální banky, která nedokázala hlídat inflaci, a tím pádem se prudce zvedaly úroky, nabrali hypotéky v eurech a švýcarských francích. Byl to logický ale silně riskantní krok. Úroky z půjček v cizích měnách byly násobně nižší než ty ve forintech. Když pak maďarská měna prudce oslabila, částky, jenž měli lidé na hypotékách splatit, se podstatně zvýšily. Viktor Orbán prosadil, že zahraniční banky musí Maďarům část rozdílu kompenzovat. Těch hypoték v cizích měnách bylo opravdu hodně, takže ztráty budou v miliardách.

V Rumunsku zase regulátor bankovního trhu přitvrdil podmínky a banky musí více úvěrů vykázat jako rizikové a připravit si na ně rezervy. Erste má své banky po celé střední a východní Evropě. Od Ukrajiny, přes Slovensko, Chorvatsko po Srbsko.

Jedinou, která skutečně prosperuje, je Česká spořitelna. Loni vydělala 16,2 miliardy korun. Celá skupina Erste, v níž je už právě i tento velmi slušný zisk spořitelny započítaný, si přišla jen na 1,7 miliardy korun. Ze srovnání je zcela zřejmé, jak zásadní roli Česká spořitelna pro rakouskou skupinu hraje. 23. dubna si akcionáři České spořitelny na valné hromadě odhlasovali, že si na dividendách rozdělí 9,12 miliardy korun. To je oproti předchozím rokům podstatné zvýšení.  V letech 2009 až 2011 to bylo 4,56 miliardy korun, v roce 2012 už 7,6 miliardy korun. Erste drží skoro 98 procent akcií, takže většina peněz míří do Vídně. Podstatnou část zisků Česká spořitelna inkasuje z poplatků v běžném komerčním bankovnictví.

Už 12. června Erste oznamuje, že se chystá ze své české dcery vytěžit ještě víc. Od 15. října mění ceník poplatků, zdražení se dotkne téměř všech klientů. Banka, která je s náskokem lídrem u osobních účtů, se pouští do velmi riskantního kroku. Na trh totiž dravě nastupují nové internetové banky, které srovnatelné služby nabízejí zcela zdarma. Rakušané zjevně spoléhají na konzervativní chování Čechů a velmi výnosnou neochotu měnit banku, i když by na tom podstatně ušetřili.

Místní konzervativní střadatelé tak platí Rakušanům za jejich ztráty, do nichž je v Maďarsku stáhl Viktor Orbán. Vše je kompletně legální i etické, majitel si vybírá zisk na dividendách. To je také jediná cesta, jak si ho může legálně vytáhnout. I když Česká národní banka už u  jiných finančních domů zachytila pokusy stahovat peníze, třeba vyššími cenami za populární IT služby.

Vytahování peněz z prosperujících částí evropských finančních skupin do těch ztrátových by velmi usnadnila bankovní unie. V ní by padly jakékoliv překážky. Všechny banky by reguloval jeden dohled. Peníze by se odváděly do jednoho fondu pojištění vkladů, takže Francouzi by sanovali v případě potřeby Italy a Poláci třeba nás. Finanční domy by přispívaly i do společného záchranného fondu pro banky v potížích. Už by bylo jedno, co se děje v Praze a co v Budapešti. Prostě by to byla jedna Erste, která si může podle svého gusta přelévat peníze z jedné pobočky do druhé.

Už dnes by samozřejmě Rakušané mohli udělat z České spořitelny pobočku. Tím by se dostala pod vídeňskou regulaci a odsávání peněz by bylo podstatně hladší. Jenže to neudělají, protože se bojí, že by jim utekli klienti. Konzervativní střadatelé se smíří s poplatky, nikdy se ale nesmíří s nejistotou. Proto se do přeměn dcer na pobočky nehrnou ani další evropské finanční skupiny, které si koupily naše banky.

Po našem vstupu do bankovní unie už by ale nebyla alternativa. Hádejte, kdo z bankéřů je nejhlasitějším propagátorem našeho vstupu? Andreas Treichl, šéf Erste, dobrý přítel předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, též fanouška vstupu do bankovní unie.

Letos v únoru si Treichl v Hospodářských novinách stěžuje, jak moc se od sebe liší regulace v různých zemích. „Hodně se omezilo přeshraniční půjčování či investování. Jdu třeba do České národní banky a ptám se, jestli mohu investovat prostředky České spořitelny do Norska. Ne, je to riskantní, říkají. Volám, jestli je mohu investovat do dluhopisů Německa nebo Rakouska. Ne, je tam kurzové riziko. Do Maďarska? To si děláte legraci, odpovědí mi. A zároveň mi v Rakousku, kde Erste sídlí, říkají: není velké riziko, že máte tolik peněz v českých dluhopisech, a co s tím uděláte (společnost má v českých dluhopisech 9,5 miliardy eur.)? Nemyslím tím, že by ČNB byla nějakou výjimkou. Je to tvrdý regulátor, stará se, aby bankovní systém v České republice byl bezpečný, a svou práci dělá dobře. Pro nás je to ale samozřejmě občas nepříjemné.“

A pak přidá doporučení: „Podle mého je třeba se bankovní unie zúčastnit. Když totiž v několika příštích letech do tohoto projektu nebudou chtít jít ekonomicky docela silné země s dobrým růstovým potenciálem, jako je právě Česká republika nebo Polsko, bude to nakonec pro celý projekt bankovní unie problém. Je to totiž otázka budoucnosti Evropy. Jde o to, jestli se Evropská unie vydá spíše cestou hlubší integrace, nebo se rozpadne.“

U Andrease Treichla je přesně vidět, proč to říká. O bankovní unii se bude na podzim naostro vyjednávat. Není to žádné abstraktní téma ze světa velkých financí, ale každodenní spotřebitelské téma. Sobotkova vláda bohužel do bankovní unie míří a TOP 09 ji v tom podporuje. Politici by měli mít odvahu lidem na rovinu říct, že je stahují do projektu, kdy zcela reálně mohou sanovat padlé banky na druhé straně Evropy. Na evropské sekci Úřadu vlády bohužel sedí pop ekonom Tomáš Prouza, jehož tým místo relevantní kritické debaty utápí čas v propagandistických videoklipech.

Převzato: Echo24.cz