Tohle vůbec nebude PR článek. Nebo bude, a co vlastně je PR článek (je to linkbulding a nebo je to budování brandu?) – samozřejmě záleží na médiu, optimálním řešením je takové médium, které přinese odkazy, zákazníky a zároveň buduje značku.

Napsal mi Raul Kohner:

„Šalom, Davide, děkuji MOC za zaslanou mikinu KRAV MAGA, je velmi hezká a padne mi jako ulitá. Rovněž díky za originální a roztomilou novoročenku. Denně si tou písní dodávám optimismu do žil… Fakt. Také já Vám i Vaší celé rodině ze srdce přeji  šťastný, sladký a úspěšný nový rok 5775! Těším se na další spolupráci a obchodování s Vámi. Mějte se pohádkově. B-h vám všem žehnej! S úctou Dr. Raul KOHN„

Nic nepotěší tolik jako objektivní reference na Heurece nebo e-mail od zákazníka, či čtenáře Shekelu. Chtěl se sejít a já mu nabídl, že dáme kafe.

Zaujalo mě jeho jméno, a proto jsem ho dal do Googlu:

Vyběhlo mě několik článků a mezi nimi i tento: Osvobodili vraha Kohnera!

Zděsil jsem se, obzvlášť když jsem se přímo od něj dozvěděl:

„Jsem to, bohužel, já… A také o mé pohnuté minulosti spolu můžeme otevřeně pohovořit. V této zlé době mi víra nejvíce pomohla vše přežít… Raději bych to ale probíral osobně…“

Víte, nevěřím, tomu, že ho k sobě kdy přijme Hospodin, Velká Černá díra, či zapadne na grilovací oheň Satana.

Podle tohoto uvažování, bychom si totiž taky mohli myslet, že facka od blbce z leva je bolestivější a to samozřejmě není; podle tohoto užívání bychom si mohli myslet, že děti Hospodina si nikdy nepřáli dostat stát Izrael, že opravdový stát Izrael, Svatou a Vyvolenou Zemi, měl ukázat Mojžíš 01.

A proto bych rád, pak panu Kohnerovi, řekl, že pokud jako člověk se se mnou má zájem sejít, učiním tak nikoliv rád, protože jeho činy neumím pochopit a měl bych vždy pochybnosti o jeho slovech. Přesto k životu nepotřebujeme pouze Ty druhé a hlavně sami sebe, ale občas i Ti druzí nás a my: Máme vyhovět a nebo ne? Věčná otázka, někteří lidé vyhoví, někteří ne? Je to jako se chtít nebo nechtít do něčeho nutit. Všechno je pomíjivé, pouze láska k bližnímu přetrvá i po smrti.

Přál bych se naučit takto milovat. Obdivují katolíky jak to umí!

Námět Wikipedia: Dalším označením svátku je Jom ha-zikaron (יוֹם הַזִכָּרוֹן‎‎, Den vzpomínání). Toto označení vychází z toho, že by se měl člověk zamyslet nad svými skutky.

Autor: David Fábry

Zdroj: www.ros-ha-sana.cz