V polovině února byl u nás v „malých“ Čechách na návštěvě na pozvání (jak jinak než)  Česko-palestinské společnosti  pan Norman Finkelstein. Člověk, který se v žádném případě nerozpakuje jít veřejně  proti oficiálnímu izraelskému trendu, ale zároveň jako skutečný žid nikdy nezapomíná, že každou lidskou bytost „formátuje“ BigBoss – a tudíž že například i ve Vítkově, v Janově a v ústecké Matiční žijí kromě cigánů i lidé.

Jako slušný žid nezapomíná, že dokonce i ti opilí a močí páchnoucí houmlessi, které některé z našich dětí zapalují jako ježky a krtky, byli, jsou a zase mohou být lidmi. Nebo ještě lépe  – že v cigánech  a „sockách“ žijí ty bohem vytvořené bytosti taky.  Jenomže něco takového se nenosí. Protože občan kteréhokoli státu – Čechy a Izrael nevyjímaje – už není ani občan, ale jen a jen pouhá komodita, občas připuštění k volbám.

Finkelstein reprezentuje (dalo by se říci) „prozíravého“  anti-izraelského Žida.  Někdy se na něj podíváme blíže. A je to akademik, má to v hlavě srovnané a je dalek všech „fuck off“ excesů, které nám nestydatě předvádějí naši Kalousci a Topolánkové. Tím spíš je izraelskému ofišl státu nepříjemný. Pořádný šrumec nastal už tehdy, když poukázal na tzv.“průmysl holocaustu“ – tedy na politikaření  a svérázný způsob lobbismu, jakým se z toho hrůzného utrpení dá dělat kšeft. Ať už politický, kolonialistický  anebo i ten skutečný. A po operaci „Líté olovo“ si dovolí klást otázky ještě nepříjemnější.  „Nechtěl náhodou (nakrásně ohrožený a ohrožovaný) izraelský stát skutečně zlikvidovat celou infrastrukturu Palestinců? – Byly tzv. živé štíty  ověřenou skutečností anebo  jen záminkou? A především – tvořily ženy a děti skutečně téměř třetinu onoho bezmála jeden a půl tisíce mrtvých?

Do polemik s ním se nikomu dvakrát nechce.  Kdyby to byl jen nějaký dredatý nespokojený dosídlený z Ruska, udělá se z něj  šmahem frustrovaný nezaměstnaný feťáček a jedeme dál.  Finkelstein je ale  akademik a navíc nemluví prázdně. Norman Finkelstein to má tudíž těžké, ale státní útvar zvaný Izrael to má na druhou stranu neuvěřitelně těžké s ním…

Proč to sem tahám?  Kvůli tomu slovíčku „košer“ v záhlaví portálu Shekel. A taky kvůli jedné příslovečně ošlapané rohožce. Jsem přesvědčen, že Finkelsteinova návštěva (ačkoli se jí média letem světem věnovala), nezanechala na nikom v Čechách  žádný hlubší zářez. Snad s výjimkou organizátorů akce „Apartheid v centru Prahy“ konané v den lidových manifestací, totiž na 25. (Vítězného) února letošního roku.  A tím se dostáváme i k  té rohožce.   Maličko mi uniká, proč zametáme hrstkou statečných (anebo jen ukřičených) před „cizí“ rohožkou někde v Praze, když si na svůj vlastní nos sáhnout odmítáme. On se totiž celý cizí vesmír dnes v  v éře „válek v přímém přenosu“ velice dobře soudí v pohodlíčku u kompu. A tak se během války v Gaze kdejaký filosemitský i neonacistický web, stejně jako hlavní mediální vlna, neuvěřitelně „humánně“ rozčilovali nad izraelskou agresí. Pěkně jsme si vánočně namasírovali prsty a začali na blogách, v hospodách  u televize a u klávesnic  „komentovat situaci“. Zajímavá virtuální bojová hra… Hezké ultra-violeť efekty a celkem slušné skóre (co se mrtvých týče).  Komu se bílý fosfor hodil do krámu, odsoudil ho, komu se nehodil, tvrdil, že šlo o omyl. Vždyť i v Afghánistánu se občas střílí do civilistů a kdoví, co se děje s letadly nad Ruskem a Čínou.

Finkelstein žije tam. A vidí a ptá se. My žijeme tady. A komentujeme. A horlíme. Je to košer?  Rozhodně ne.  Nemám nic proti komentářům, ale musí být poučené a takříkajíc „nažité“.  Kdo z nás má Izraelsko-arabský konflikt „nažitý“?  A řešení je velice jednoduché.  Sáhni si do ledvin (jak vyžaduje tóra) a zeptej se poctivě sám sebe: „A jak to mám já například s romaškanim? Jsem jen pseudo-humanista a PKK (= politický korektní  kokot), anebo s nimi fakt dokážu žít?:  — Anebo: „Jakej je můj opravdu člověčí vztah k Sudeťákům a Sudetům?“ A hned jste doma. S Finkelsteinem i bez něho.

Ani tady doma nevíme dostatečně poctivě, kdo vykoupil Karlín a jiné pražské „černé“ lokality, aby na tom  mohl developersky zbohatnout. A kam pak přišli ti cikorkové?  Do Janova? … Zavzpomínejte také, jaké dřísty z nás kapaly, když se diskutovalo o Benešových dekretech! A to jenom proto, že nám je trapný po dvou generacích vracet nějakému Heinzovi to ukradené kolo z půdy, které jediné zůstalo v zabraném dosídleném domečku po komunistických lupičích, co tu v pohraničí rabovali před  odsunem i dosídlením.

A většina běžných Izraelců (a kupodivu i „trpících“ Palestinců) prožívá přesně ten samý rozměr života, jaký my žijeme ve vztahu k Romům a k Benešovi. Samozřejmě i tam – stejně jako  u nás se najdou magoři, co s vypálením baráčku nepohodlných upálej i malou holčičku, ale jinak jsme v drtivé většině vůči cikánům pouze cize plaší. Maličko se jich bojíme. A to díky tomu jak se chovají oni – Romíci k nám a tak nějak vůbec navenek – tedy jako chudí, rvavější a jiným hodnotovým rejstříkem způsobeným jejich chudobou ne rasou či původem.  Strach nás pak nutí naletět státu. A ideologiím. A průmysl masáží občana.  Tamní hledání  historických souvislostí je stejné jako hledání pravdy o odsunu a Benešovi. Nenajdeme ji kvůli času a spoustě krve a bolesti, která se na to IDEOLOGICKY napojila. A to nám tady žádnej  Karl Heinz Buhler ani Dežo Vargas den co den nevyhrožuje, že nás vymaže z mapy a kromě kapesních krádeží, hluku na sídlištích, čorkařiny a fetu (což  ovšem produkují v bohaté míře i bílí) nám taky nikdo neposílá doma zbastlované raketky na naše děcka, co si zašla odpoledne na kreslení anebo do fitness.

Je dobře, že tu Finkelstein byl alespoň na  skok. Doufejme, že mu za tu krátkou chvíli nedošlo, k čemu byl de facto  zneužit. To by mu asi maličko hráblo, anebo by to dal „pozývatelům“ vyžrat daleko statečněji, než to celý „rozhořčený“ i klidný český národ stihnul vytmavit těm, co sem pozvali Rusa. Jenomže daleko více  než skutečného Finkelsteina bychom v Čechách potřebovali nějakého našeho Finkelsteina. To byste viděli, jak rychle by přestal bejt hrdinou, zástupcem „směru“ anebo „mluvčím“ utiskovaných. To všechno jsou totiž těžké hovadiny. Koukněte se na skauta Vandase. Je všem jen pro smích. A hloupí, zbabělí a naštvaný se ho i přesto držej. Hrdinové končej na kříži, v aréně anebo Borgiovským jedem. Hrdina je na prd. Stačí být vždycky a zejména pak v pravý čas jen a jen člověkem. Jako například Michal Velíšek. A to učí judaismus už déle než dva tisíce let. V traktátu Pirkej avot. Pana Finkelsteina obdivuju, jsem rád, že tu byl a doufám, že se mu tu líbilo.  Čechám i Čechům mohu jen ze srdce vinšovat víc Finkelsteinů a méně Kopfrkinglů. Amen.

Autor: Jaroslav Achab Haidler

Přečtěte si také od autora: