V souvislosti se středečním útokem na cestující v telavivském autobusu se znovu rozhořely debaty o bezpečnostní situaci v Izraeli.
Britský deník Telegraph uveřejňuje úvahu o tom, že pro izraelské bezpečnostní složky je nyní velmi těžké takovým útokům předcházet. Jedná se totiž o spontánní činy jednotlivců. Počet podobných aktů přitom významně stoupl po takzvané “padesátidenní válce v Gaze” v létě minulého roku.
První případ se objevil už v srpnu, kdy palestinský muž najel stavebním strojem do autobusu. Ještě téhož dne muž na motorce před Hebrejskou univerzitou střelil do břicha izraelského vojáka. Oba incidenty, stejně jako většina těch, které pak následovaly, se odehrály v Jeruzalémě. O život přišlo celkem jedenáct Izraelců.
Bezpečnostní opatření v Jeruzalémě byla proto výrazně zpřísněna a snad právě to je důvodem, proč se středeční útok stal v méně střeženém Tel Avivu. Tel Aviv má přitom relativně málo arabských obyvatel a toto byl teprve druhý násilný čin podobného charakteru, který se tam od loňského léta odehrál.
Podle Telegraphu je to právě frustrace z nemožnosti zastavit nekoordinované útoky jednotlivců, co ve středu vedlo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k tomu, že ze situace obvinil hned celé palestinské politické spektrum – vládu a Hamás bez rozdílu – které prý Palestince k podobným činům podněcuje.
Autorka: Karíma Sadio
Autor
2 Komentářů
Zaměňujete příčiny a následek. Právě proto, že Izrael v průběhu doby vypracoval obranný systém proti teroristickým útokům, dochází k těmto individuálním činům, které je téměř nemožné vyloučit. Jsou ale stále “přijatelnější” než činy sebevražedných atentátníků. A pokud se týká obvinění, Netanjahu má pravdu: ideologická mediální masáž ze strany Hamasu i vedení PA na palestinské Araby je vytrvalá a masivní. Nebo jste se už někdy setkali s hlasy rozumu ze strany těchto lidí?
Nuže Oskie98 když hovoříte o té ideologické masáži v souvislosti se zaměňováním příčin s následků, nastinte čtenářům jak vypadala Palestina někdy kolem roku 1850. Jak na tom byla se zemědělstvím:
http://en.wikipedia.org/wiki/Demographic_history_of_Palestine#Travelers.27_impressions_of_19th-century_Palestine
Karimo, znáte ty často uváděné citace právě Marka Twaina, které mají dokazovat, že Palestinci jsou jen takoví všeničící humusáci?
No on ale pak pokračuje a popisuje něco zcela jiného ( dodnes jsem netušil, že jsou jeho věty cenzurovány – ale ten stav znám ):
These descriptions of the often quoted non-arable areas few people would inhabit are as Twain says, “by contrast” to occasional scenes of arable land and productive agriculture: “The narrow canon in which Nablous, or Shechem, is situated, is under high cultivation, and the soil is exceedingly black and fertile. It is well watered, and its affluent vegetation gains effect by contrast with the barren hills that tower on either side”…”Sometimes, in the glens, we came upon luxuriant orchards of figs, apricots, pomegranates, and such things, but oftener the scenery was rugged, mountainous, verdureless and forbidding”…”We came finally to the noble grove of orange-trees in which the Oriental city of Jaffa lies buried”…”Small shreds and patches of it must be very beautiful in the full flush of spring, however, and all the more beautiful by contrast with the far-reaching desolation that surrounds them on every side
Prznit historii a její protagonisty, tak to umíme na jedničku.