V době Hilsnerovy aféry v Polné se Velké Meziříčí stalo útočištěm pro pronásledovanou Hilsnerovu rodinu.

Místní židovská komunita žila ve městě už od středověku. Její početnost však kolísala. Nejvyššího počtu 1116 členů dosáhla v polovině 19. století; tehdy byl žid asi každý čtvrtý obyvatel města.  Od těch dob se židovská obec v Meziříčí zmenšovala, a to až na pouhých šestasedmdesát členů v roce 1930. Vyvrcholením tragického osudu židovského obyvatelstva ve městě se stal 14. květen 1942, kdy bylo ze starého nádraží deportováno přes sběrnou stanici Třebíč do Terezína a odtud do vyhlazovacích táborů jedenasedmdesát zdejších a padesát osm židů z okolí. Zpátky se vrátilo pouhých sedm židovských obyvatel města.

Současnost: asijská tržnice v synagoze

Zájemci o turistickou prohlídku velkomeziříčské synagogy mají smůlu. “Prohlídky neorganizujeme. Synagogu pronajímá brněnská židovská obec jako tržnici. Bohužel,” sdělila pracovnice velkomeziříčského informačního centra Lenka Pešková.

O asijské tržnici v synagoze se stále hovoří jako o provizorním řešení. Chystá se komplexní památková obnova s navrácením autentické podoby a kulturním využitím.

Změna za dvacet milionů

Současný nájem od asijských trhovců pokryje brněnské židovské obci prostý provoz budovy. “Na posun situace směrem ke kulturnímu využití budovy je potřeba asi dvacet milionů korun. Projekt je připravený,” uvedl správce židovských památek Jaroslav Klenovský.

Žádosti o finanční podporu z evropských prostředků ROPu Jihovýchod nebyly v minulých letech vyslyšeny.