„Najdi způsob, jak ochránit křesťany v Pákistánu proti násilí. Nějak originálně,“ požádal prý Bůh ve snu pákistánského obchodníka Parvíze Henryho Gilla.

Nyní, o čtyři roky později, dokončuje Gill jeden z největších křesťanských monumentů na světě – uprostřed nejlidnatějšího pákistánského města Karáčí. Plán postavit v muslimské zemi nejvyšší kříž na světě se mu sice nezdařil – několik vyšších, téměř osmdesátimetrových křížů se tyčí v Makedonii a v USA, ale podle jeho tvůrce bude budovaný symbol křesťanství i tak nejvyšší v celé Asii. Osmapadesátiletý byznysmen má plán: „Chci, aby to křesťané viděli a rozhodli se tu zůstat,“ říká o monumentu. Kříž o výšce čtyřicet devět metrů se tyčí nad největším pákistánským křesťanským hřbitovem Gora Qabristan. Náhrobky na tomto pohřebišti již přežily několik aktů vandalismu. Křesťanská minorita v Pákistánu tvoří pouhých 1,5% obyvatel (jak praví oficiální vládní údaje) až 5,5% (jak tvrdí pákistánští křesťanští vůdci).

V posledních letech mnoho členů této náboženské menšiny zemi opouští kvůli špatné bezpečnostní situaci. V roce 2013 zemřelo více než sto lidí při bombovém atentátu v Péšavárském kostele, totéž se s menším počtem obětí opakovalo ještě dvakrát v Lahore. Jiní křesťané byli z různých důvodů lynčováni davem.

Řada křesťanů žije v Pákistánu v nuzných podmínkách ve slumech. Často pracují v podřadných zaměstnáních. Tato situace je spojena i s přesidlováním křesťanů do měst; podle biskupa Sadiqa Daniela z protestantské církve mnoho věřících hledá podporu a bezpečí právě v dvaadvacetimilionovém Karáčí, kde křesťanská komunita dnes čítá asi milion osob. Parvíz Gill ale naopak tvrdí, že často slýchá o křesťanech, kteří se naopak chtějí z Karáčí vystěhovat někam, kde je bezpečněji. Někteří karáčští křesťané se prý dokonce obávají, že nový obrovský symbol jejich víry bude na většinové obyvatelstvo Pákistánu působit jako provokace a pozici minority ještě zhorší.

Gill, který podniká v oboru nemovitostí, prý nevede žádnou evidenci o nákladech na vybudování křesťanského monumentu. V loňském roce najal na stavbu stovku dělníků, ale neřekl jim, co přesně budou z oceli, železa a cementu stavět. Když kříž začal nabývat konkrétních obrysů, asi dvacet muslimských zedníků z práce odešlo. Dodneška ale projekt dokončují společně křesťanští i muslimští pracovníci. Slova jednoho z nich, čtyřicetiletého Mohammada Aliho, který na kříži pracuje  14 hodin denně sedm dnů v týdnu, cituje americký Washington Post: „Je to dílo Boží.“ Mohammad Ali na kříži pracuje zdarma, z oddanosti Gillově rodině: „Henry mě podporoval roky, pomáhal mi s narozením mých dětí, s léky pro ně, s jejich vzděláním, tak nepotřebuji plat.“

Až budou dokončeny povrchové úpravy kříže a nainstalováno osvětlení, plánuje podnikatel pompézní odhalení monumentu.