Přiznám se, že nedávná kauza „norských dětí“ (dětí odebraných české matce v Norsku) šla tak trochu mimo mě. Nemajíc dostatek informací, nemohla bych se k ní vyjadřovat. Pozoruhodné byly reakce médií (které lze považovat za reakce české veřejnosti). S malým zpožděním jsem narazila na článek Norská a česká výchova dětí, kde je český občan se vší vážností nabádán, že pokud vůči nějakému nezletilci v Norsku použije fyzického, psychického nebo emocionální ho násilí, může to mít vážné následky.
Netrestejte děti fyzicky, ani jednou, dokonce ani, když se projevují nevychovaně. Takové jednání je postihováno dokonce i když jde o vaše vlastní české dítě (se kterým si jinak můžete mávat jak chcete, ale v Norsku si to prostě odpusťte). Nenadávejte dětem, neponižujte je. Nenuťte je násilím jíst…
A pod článkem (tak jako pod mnoha jinými s podobným tématem) píšou dospělí, že jen bitím lze vychovat rozumného, zodpovědného a odolného jedince. Že moudrost babiček říká cosi o ohýbaném stromečku. Řada lidí tvrdí, že jen díky fyzickým trestům vyrostli v tak úspěšné jedince a právě takovým stylem vychovali úspěšné děti…
A tak si říkám, že asi trochu zapomínáme, že i moudrost dědečků pravila, že neposlušnou ženu je třeba zlískat (staré české pohádky se o tom vyjadřují celkem jasně) a jakpak bychom se asi dívali na pohoršení turisty z kultury, kde je hierarchie daná trochu jinak, který by se pozastavoval nad tím, že Češi penalizují fyzické trestání žen (dokonce i když jde o vaši vlastní ženu a vůbec to není Češka!), že se v Česku ženám nesmí nadávat a nutit je do jídla nebo do čehokoli jiného.
Je pravděpodobné, že kdyby takový článek vyšel v nějaké takové zemi, tamní ženy by v internetové diskusi (nižší pozice v hierarchii rodiny neznamená, že žena nemůže na internet – vždyť i české děti, ty, které máme právo bít, peskovat a nutit do jídla, na něm trávívají víc času než je zdrávo) hájily své právo být usměrňovány pro vlastní dobro a muži by se vzájemně ujišťovali, že jen hrozba fyzického trestu udrží ženu slušně vychovanou, pracovitou a zodpovědnou (takové hlasy ostatně zaznívají i na současných českých internetových diskusích). Vzácně, jen vzácně by se ozývali ti, kdo považují ponižování žen za nevkusné, hloupé a kontraproduktivní.
Pokud vámi taková představa otřásla, pravděpodobně si už umíte představit, jak se při pohledu na českou výchovu cítí lidé ze zemí, kde úcta k důstojnosti jiných lidských bytostí zahrnuje už nejen muže a ženy, ale i děti. Máme se ještě co učit.
Autor
4 Komentářů
A čo by už cítili ludia zo zemí,kde je ,,ucta" k dôstojnosti iných ludských bytostí keby videli,potažmo sa zučastnili velkonočných šibačiek.smile
Víš Karímo a to je právě problém, my = Češi bereme děti jako že rákoska, psychický ponižování, řešení vlastních komplexů s obezitou, vlastním mozkem, nespokojeností a vnitřním napětí, musíme vykompenzovat na dětech, chceme třeba i od muslimů, aby se tak nechovali k ženám, ale sami nejednáme lépe ke svým dětem. Pokud bych připustil, že muslimové to mají divně nastavené, tak pak je otázka jestli i mi to nemáme divně nastavené ke své vlastní krvi!
Chceme od nich aby se změnili a sami se neměníme!
Vždy když člověk udělá rozhodnutí, měl by si uvědomit, jak moc by stejné rozhodnutí na opačné straně se projevilo u něj!
Právě u norské sociálky je problém ten, že příliš mnoho případů ukazuje zrůdnost této organizace, když dokáže i zabavit miminko neslyšící mamince, která určitě fyzicky netrestala své miminko.
Navíc pokud jsou zabavení sourozenci, tak nejlepší pro jejich blaho je určitě dát do společné jiné rodiny, aby byli sociálně pospolu, na sebe zvyklý od narození. Ovšem většinou je odtrhují od sebe, což má neblahý vliv na jejich psychiku.
Podobné stížnosti jsem slyšela i na britský systém. Nechtěla jsem velebit norský systém (nebo odebírání dětí z rodin vůbec), jen jsem se chtěla zamyslet nad tím, že tu vyplývá na povrch, jak dokonale je pro českou společnost přijatelné ponižování dětí (relativně krátkou dobu poté, co se naučila odsuzovat ponižování žen) a přitom se zároveň:
a) povyšuje nad společnosti jiné (rozhodně nejen muslimské), které ženu ve společenské hierarchii nestaví vedle muže
c) odsuzuje společnosti, které ve společenské hierarchii vedle žen i mužů staví i děti