Tentokrát půjde legrace stranou. No, ikdyž… to bych nesměla být já ;)
Začneme ale prozatím bez srandiček. Postoj islámu k homosexualitě a homosexuálním vztahům je víceméně známý. Homosexualita jako náklonnost k člověku stejného pohlaví je islámem tolerovaná. Jakmile dojde k sexuálnímu kontaktu lidí stejného pohlaví, zaujímá islám jasné zamítavé stanovisko.
V Koránu je zmiňován příběh proroka Lóta (arabsky Lút), jenž byl Abrahámem (arabsky Ibráhím) vyslán do města Sodomy. Obyvatelé tohoto města byli prvními lidmi v historii známí praktikováním homosexuálních vztahů. Lótovy výzvy k zanechání těchto činů neuposlechli a Bůh Sodomu i s jejími obyvateli zničil.
Článek jsem úmyslně nazvala „Homosexualita a muslimové“, nikoli homosexualita a islám. Postoj islámského práva vůči homosexuálním vztahům je zřejmý, neměnný a striktní. Zde není příliš prostoru pro diskuzi či liberální výklady, ač by si to mnozí lidé přáli. Pokud se ale podíváme na homosexualitu očima muslimů, otevřou se nám dveře do světa, v němž existuje nespočet různých názorů a pohledů na věc. Měli bychom si uvědomit dvě základní věci. Za prvé, vzhledem k tomu, že i muslimové jsou lidé (ano, skutečně je tomu tak), nemělo by nikoho překvapit, že co muslim, to názor. Za druhé, na světě je přibližně 1,5 miliardy muslimů. Myslet si, že 1,5 miliardy lidí bude mít stejný názor na homosexualitu nebo jakékoli jiné téma, je prostě a jednoduše hloupost.
V řadě zemí a společností je homosexualita tabuizována a nehovoří se o ní. Je vnímána jako nemoc, deviace, ostuda. Je pravděpodobné, že pokud byste hovořili s muslimem, který z takové společnosti nebo rodiny pochází, nebude mít k homosexuálům Bůh ví jak vstřícný postoj. Pokud byl od dětství vychováván v tom, že homosexuálové jsou v lepším případě nemocní, v tom horším mu o nich bude rodina vyprávět strašidelné historky, asi mu budete těžko vysvětlovat, že to přeci jen může být trochu jinak. Pořád to ale neznamená, že bude homosexuály na potkání střílet nebo kamenovat.
V tolerantnějších společnostech asi snáze narazíte na ty, kteří vůči homosexuálům zaujímají neutrální či smířlivější postoj, ale záruka to není. Česká republika se sice řadí k zemím velmi tolerantním vůči homosexualitě, neznamená to však, že by zde lidé s náklonností ke stejnému pohlaví měli na růžích ustláno. Čím to asi bude? Že by Češi byli homofobní a nenávistní? Vůbec ne. Jen jsme zase u toho základního faktu (až je mi trapné to znovu opakovat), že ač řadu lidí spojuje stejné vzdělání, stejné bydliště, stejné náboženské vyznání či původ, stále platí, že co člověk, to jiný postoj, jiný názor.
Čím dál častěji se setkávám s tím, že je homosexuálům předhazováno, jak by s nimi muslimové nejraději zatočili. Paradoxní je, že tyto řeči zpravidla pocházejí z úst islamofobů, kteří vždy nejlépe vědí, jak to v islámu a mezi muslimy chodí (ostatně o tom už jsem psala v předchozím článku). Je jistě spousta těch muslimů, kterým se příčí už jen samotné slovo homosexuál a kteří by nejraději předstírali, že nic takového jako homosexuál neexistuje. Pak jsou tací, kteří by je poslali do léčebny, aby se z „toho“ dostali nebo je alespoň nechali za mřížemi a ostnatým drátem. Nemělo by nikoho překvapit, že mezi 1,5 miliardou muslimů se najde i značný počet těch, kteří vůči menšinové sexuální orientaci zaujímají neutrální či velmi smířlivý a tolerantní postoj nebo jsou sami homosexuálové.
Letos jsem se poprvé vydala na Prague Pride. Pro jistotu jsem se ozdobila plackou HateFree, aby mě přítomní policisté nepovažovali za záškodníka a účastníci akce za provokatéra :) Musím říct, že atmosféra byla skvělá, přátelská. Ani jsem se nemusela tolikrát dívat do země, abych neviděla něco, co bych vidět neměla, jak mě už předem strašili známí a přátelé :) Někteří lidé vnímají akci Prague Pride jako exhibicionismus, obscénnost. Zkusme se ale na ten jeden den v roce, kdy průvod projde Prahou, podívat trochu jinýma očima. Ne každý homosexuál je takový frikulín (tzn. není zase tak free a cool ;)), aby projevoval svou orientaci bez ohledu na to, co si o něm myslí jeho rodina, přátelé a společnost. Je spousta těch, kteří mají strach se projevit, bojí se odsouzení, urážek, zavržení. Bojují sami se sebou i se svými nejbližšími. Pak přijde den, kdy se do Prahy sjedou desetitisíce podobně orientovaných lidí, z nichž velká část bude v každodenním životě pociťovat stejnou nejistotu a obavy. A ten den je jediným dnem, kdy má takový člověk možnost nehledět na to, co si o něm kdo myslí, ale užije si krásnou atmosféru s ostatními, užije si ten úžasný pocit pospolitosti a toho, že konečně není na všechno sám.
Někteří lidé mi říkají, „tý jo, ty seš teda hodně tolerantní!“ Nemyslím si. Mám k homosexuálním vztahům řadu výhrad. Vzpomínám si na panelovou diskuzi na teologické fakultě, v rámci níž diskutovali zástupci české islámské obce, katolické církve a židovské obce na téma význam rodiny v dnešní společnosti. V diskuzi mi promluvil z duše kardinál Vlk, když řekl, že na světě existuje řád. Tento řád jsme nevytvořili my lidé a nemůžeme jej beztrestně porušovat. Pokud ho budeme porušovat, poneseme následky.
Kdybyste se mě zeptali, co je to rodina, budu se držet tradiční představy, o níž jsem přesvědčena, že je zároveň součástí onoho řádu, který zmínil kardinál Vlk, tedy že rodinou je muž a žena v rámci manželského svazku a jejich potomci. Měla bych další poznámky a výhrady, ale nechám si je pro sebe. Není potřeba za každou cenu troubit do světa, co si o kom a o čem myslím. Ne vždy je to vhodné a taktní a často je to úplně zbytečné. Například bych nikdy nešla protestovat proti festivalu Prague Pride a vykřikovala něco o rodině nebo morálce. Myslím si, že nebezpečí pro společnost spočívá úplně někde jinde než v homosexualitě nebo barevném průvodu. Mnohem horší než jeden den s vyšší koncentrací chlapů v lodičkách (kterých jsem navíc viděla opravdu minimum) je šíření strachu a dezinformací o menšinách, které již mnohokrát v historii vyústilo v obrovské lidské tragédie.
Vím, jaké to je, když vám lidé nadávají, aniž by vás znali, jen proto, že se na první pohled lišíte. Vím, jak se cítí člověk, kterého ostatní démonizují na základě jeho přesvědčení nebo orientace. Můžeme mít 1000 výhrad k homosexuálům, ale nikdo by neměl být odsuzován za to, jaký je ve své podstatě, neměl by se setkávat s ponižováním, pohrdáním a nadávkami jen proto, že je „nějaký“. To je důvod, proč jsem v rámci Prague Pride přišla na Letnou, proč také píšu tenhle článek a proč jsou mi homosexuálové lidsky blízcí. Vím, jaké to je…
Autor
87 Komentářů
Ano, souhlasím s s vámi. Prostě někdo je takový, narodil se tak a neovlivní to. Berme to jako fakt a chovejme se podle toho. Ale zároveň vás cituji:
"Postoj islámského práva vůči homosexuálním vztahům je zřejmý, neměnný a striktní. Zde není příliš prostoru pro diskuzi či liberální výklady, ač by si to mnozí lidé přáli.". Pak si nemohu pomoci, ale islám je prostě nesnášenlivá ideologie.
Neřekla bych, že to znamená že islám je z podstaty věci nesnášenlivá ideologie – když se mi něco nelíbí a pokládám to za špatné (ale pořád ještě to spadá to "nepoškozuje to ostatní"), tak to stále můžu prostě brát na vědomí s tím že nikdo není dokonalý, že mě se to vlastně netýká, že nikoho to nepoškozuje a tak nazdar.
Což se asi děje každému z nás, že se mu nelíbí něco, co lidé kolem dělají… v nejjednodušší rovině se jednomu nelíbí, že ten druhý vysedává po hospodách, a druhému se nelíbí že ten první leží v knížkách. Tak se spolu holt nebudou kamarádit a budou se navzájem považovat za hlupce a tím to hasne. Vzájemné ošklebky a útoky kvůli podobným věcem by se měly odstraňovat v mateřské škole a na prvním stupni školy základní. Pokud se to tak neděje, no tak to asi ani ta naše ateistická kultura není tak úplně super.
Většinový postoj v islámu je více méně podobný jako postoj katolicismu. Homosexuální akt je hříchem, ale samotná homosexuální orientace nikoliv. Judaismus to má konec konců podobně a i naprostá většina evangelických církví.
Neustále se dokola opakující matematický vzorec. Islám jakožto psychopatická ideologie stvořená psychopatem plodí psychopaty a nízké jedince s psychopatickými rysy či takové jedince přitahuje.
Viz tento článek.
Komentář k fotografii Kateřiny Richterové s nápisem Bůh stvořil Adama a Evu, …
Krásný úsměv – přitahuje můj pohled a budí představy …
Hezké oči – přitahují můj pohled a budí představy …
Štíhlá postava v obepnutém oblečení – přitahuje můj pohled a budí představy …
Hezká ruka s dlouhými štíhlými prsty – přitahuje můj pohled a budí představy …
POŽADUJI ZAHALENÍ !!!!!!!!! Správná muslimka se obléká tak, aby nepřitahovala pohledy mužů a nebudila v nich představy…
V tom případě křesťanství taky.. ??
Stejne jako krestanstvi a judaismus, ktere povazuji homosexualitu za smrtelny hrich.
Žádné z hlavních monoteistických náboženství se nestaví k homosexuálním vztahům pozitivně. To ještě neznamená, že to jsou nesnášenlivé ideologie. Když si uvědomíme, že tato náboženství kladou jeden z největších důrazů na rodinu, pak je celkem přirozené, že homosexuální vztahy bude odmítat jako něco, co koncept rodiny narušuje.
Podstatné není jen to "důraz na rodinu", ale "důraz na početnou rodinu", protože to jsou všechno náboženství zemědělských oblastí (mezi "vhodným" počtem dětí u zemědělců a lovců-sběračů je velký rozdíl), prostě z biologického pohledu se jedná spíše o R-stratégy.
Naopak "důraz na rodinu" v K-strategii nemusí být v rozporu s homosexualitou, protože tam je naopak vhodné aby v širší rodině / komunitě byl nějaký bezdětný strejda, který se postará o případné sirotky (větší náklady na jedno dítě znemožňují, aby ho plnohodnotně adoptovali lidé, kteří mají vlastní děti).
Mám za to, že rozmnožovací strategie nezáleží tolik na způsobu obživy jako na komplexním souboru geografických, hospodářských a sociálních podmínek. Při srovnání koncepčních strategií např. Evropy 16. – 17. století a rovníkové Afriky téhož období vidíme, že Evropa rozestupy mezi porody zkracovala. Průměrný počet porodů na vdanou ženu byl kolem deseti, zatímco subsaharská Afrika se za pomci různých tabu a v některých případech dokonce i infanticid snažila mezi porody udržet několikaleté rozestupy, aby zvýšila šanci přežití dětí i rodiček (v rozvojových zemích dodnes věkový rozestup mezi dětmi vyšší než dva roky znamená o 15 – 30% vyšší šanci na přežití dětství). Tento systém se uplatňoval mezi zemědělci stejně jako mezi typickými loveckosběračskými skupinami (i Sánové). A u severoamerických Lakotů, kteří jsou také typickými představiteli loveckosběračských národů, bylo omezení plodnosti limitováno pěti dětmi, antikoncepce byla známá. Homosexuální strýčkové obvykle byli druhou nebo další manželkou nějakého muže a nebyli platní o nic víc a o nic míň, než jakákoli jiná neplodná žena.
Která náboženství nekladou důraz na rodinu a z čeho tak usuzujete? Jak měříte míru kladení důrazu na rodinu? A rodinou tu chápete co?
Za projev nesnášenlivosti bych neoznačoval názor na nějakou věc, ale to, jak dané náboženství jedná s tím, kdo jeho názor odmítne sdílet.
A konkrétně u homosexuality je celkem jedno, zda ji nějaké náboženství schvaluje nebo ne, ale je důležité, jestli si některé náboženství osobuje právo trestat někoho za (homo)sexuální chování.
Tady je to myslím jasné, tresty za homosexualitu jsou vlastní islámu.
Takže muslim, pokud se pokouší propagovat svou ideologii by měl o problematice homoušů raději mlčet.
Soudruh Lenin pravil učit se, učit se nebo něco v tom smyslu jako lernen lernen nochmals lernen:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Homosexualita_a_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%AD
Nestačím se divit, co to tady čtu. Monoteistická náboženství, obzvlášť ta Abrahámovská, jsou extrémně nesnášenlivá a jejich kánon se velice zeširoka a podrobně věnuje projevům out-group nenávisti (obyčejně genocida, obzvlášť výživné jsou třeba starozákonní pasáže, týkající se kompletního etnického "vyčištění" Kanaánců jen proto, že měli tu smůlu a žili v zemi zaslíbené). Ve všech případech bůh tyto projevy nejen schvaluje, on je přikazuje. Stejně tak všude ční dvojí metr skupinové příslušnosti, kterým se posuzují hříchy a zločiny, nebo až neuvěřitelně zběsilé potírání apostáze a smíšených manželství (out-group nenávist ve své nejryzejší, primordiální formě). Náboženské směry, které se vyvinuly do moderní, liberální podoby, většinou tyto pasáže buď přehlížejí, nebo je bagatelizují jako "podobenství" (tj. k nim přistupují stejně jako třeba k těm, které přímo odporují geologické realitě planety, dochovaným historickým faktům atd.), ale pouto monoteistické víry a xenofobie zůstává silné. Předstírat, že tomu tak není, je zvrácený sebeklam, který je bohužel zcela normální, protože nenávist a zločiny z náboženského přesvědčení mají i v sekulární společnosti pořád jakýsi zvláštní status, kdy se velice často relativizuje, šeptá a vůbec je patrná veliká snaha obrušovat hrany toho, co je morálně a eticky správné (tady jsou mi možná sympatičtější fundamentální věřící, kteří – aspoň v tomhle ohledu – nejsou pokrytečtí a nemají potřebu si při obraně své xenofobní víry hrát na reformované a tolerantní).
Já také nejsem příznivec např. adopcí prostřednictvím homosexuálních párů. Ještě bych možná pochopil, pokud si dítě(děti) přivede do svazku jeden z partnerů z předchozího manželství. Ale to je o něčem jiném.
—————–
Je logické, že žádná církev ve svých písmech nebude fandit homosexuálům. Ale bohužel se najdou pouze věřící muslimové, kteří jsou ochotni na homosexuálech vykonávat popravy, nebo je na dlouho zavírat, jen za jejich sexuální orientaci. Nevím o křesťanech ani Židech, nebo o jiných, kteří by něco podobného praktikovali. .
Tomáši tam se to může "lámat přes koleno" jiným způsobem. Mnozí jsou ženatí, vdaní a nešťastní. Já znám lidi, co si myslí že to jde rozmodlit. No a pak to končí nějak takto:
http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/krestansky-spolek-pro-lecbu-homosexualu-konci-sef-je-gay_274140.html
Mám k dispozici pozvánku spolu s organizačními pokyny, kterou se jinak "uvědomělí antiislamističtí" křesťané aktivizovali, aby v sobotu 15.8.2015 řekli deviantům své ne. Paradoxem je, že s těmi co znám osobně, by jste si opravdu, a to myslím bez jakékoliv ironie, celkem dobře rozuměl ve většině politických postojů a odporu k islámu.
http://www.stalo-se.cz/wp-content/uploads/2015/07/pozv%C3%A1nka.jpg
Tak to se nikdo nemůže divit, pokud ví, jak to na těch pochodech vypadá. Ti lidé se tam svlékají do polonaha nebo naha, někteří spolu div nekopulují, Tyto pochody neprosazují pouze homosexualitu, ony prosazují exhibicionismus, veřejný nudismus apod.
Copak zastánci tradiční rodiny svoje přesvědčení propagují tím, že se sejdou manželské páry, svléknou se donaha, a začnou spolu souložit na Václavském náměstí? Homosexuálové z Gay Parády chtějí, aby jim bylo tolerováno to, co není tolerováno ani heterosexuálům, nechtějí stejná práva, chtějí víc práv.
Dokud Gay Parády nebudou schopny prezentovat své stanovisko přijatelným způsobem, nemají na veřejnosti co dělat.
To je sice pravda ale měl jste se zastat Kateřiny a Tomášovi vysvětlit, že projevila obdivuhodnou míru tolerance, která ani v křesťanských kruzích není tak zcela běžná.
http://cms.parlamentnilisty.cz/image.ashx?w=1027&h=770&f=IMG_5000_635752594343686649.jpg&id=105332
To jsem sice mohl, Erichu, jenže to bohužel nijak neřeší podstatu problému. Já nepochybuji, že existují mnozí muslimové, kteří jsou tolerantnější či morálnější než někteří křesťané. Problém je v tom, že nejsou tolerantní díky islámu, ale naopak islámu navzdory. Jak řekla paní Kateřina, pozice islámu je jednoznačná, ale jednotliví muslimové mohou zastávat různé názory.
Já nemám problém s každým jednotlivým muslimem, já mám problém s islámem. Islám má oproti křesťanství výhodu v tom, že je rozumově snáze pochopitelný. Žádná Trojice, žádné mystické prvky, jednoduchá přímočará víra, která nemá žádnou hloubku nebo záhady. Snadná pochopitelnost a možnost okamžité konverze umožňuje islámu se šířit i mezi Evropany.
A tito konvertité přijali nábožensky islám, ale kulturně zůstávají křesťané, liberálové. Ponechávají si křesťanské hodnoty, jako hodnota každého života, důstojnost ženy apod. a snaží se je vnášet do islámu, vidět je v islámu. Vzniká nám tady něco jako christianizovaný islám. Tento christianizovaný islám se objevuje i v muslimských zemích, kde část obyvatel v rámci kulturní výměny přejala určité křesťanské hodnoty, na základě čehož třeba v mnoha islámských zemích poklesla míra polygamie a došlo k zavržení otroctví, uznání lidských práv apod.
Avšak tohle je důsledek obohacení islámu evropskými hodnotami, s původním tradičním islámem to nemá nic společného. Není divu, že že mnozí konvertité k islámu existují v různých okrajových proudech islámu, jako mystický súfismus- Igor Ahmed, či koránismus (odmítání mimokoránské tradice)- Anelie. Tradiční sunnitský islám je plný zla a ponížení podstaty lidství. Umírnění muslimové by si měli uvědomit pravdu, měli by pochopit, že důvod, proč se jim tak líbí "jejich islám" je ten, že je tak neislámský.
Dominiku, děkuji vám za definici islámu. Dobré mravy jsou vlastně islámu navzdory. Lépe to snad nejde vystihnout, trefil jste naprosto hřebík na hlavičku. Muslim, který se chová "evropsky" vlastně není správný muslim. Sám bych to lépe nevyjádřil. Je to přesně to, co cítím, akorát jsem to nedokázal tak přesně popsat, jako vy. Ještě jednou díky.
Není pravda, že jenom muslimové vykonávají popravy. Vygooglujte si zákon Kill the gays v Ugandě, který prosadili křesťanští misionáři z USA. Fanatismus existuje všude.
Dobrý den, fanatici se mohou vyskytovat kdekoliv. Nějací USA magoři v Ugandě se zákonem Kill the gays mne moc nezajímají, jelikož jejich předáci zatím nevyhlásili, že chtějí obsadit celou zeměkouli (kolik jich je?). Mne by zajímalo:
1- kolik z té 1,5 miliardy muslimů je fanatických a kolik těch hodných tzv. umírněných?
2- Kteří z nich se dostanou k moci v evropě?
3- Jak dopadne setkání rodiny hodného umírněného muslima s muslimem radikálem, který jim vysvětlí a zargumentuje dle koránu a dalších muslimských materiálů, že neprovozují svoji víru správně? Dodávám, že radikál bude mít v jedné ruce kalašnikov a ve druhé nůž na krku dítěte umírněného muslima.
Odpoví mi někdo?
Když se zamyslím nad svým dosavadním životem, neměl jsem strach z imperialistů, neměl jsem strach z komunistů, neměl jsem strach z rusáků, co nás obsadili – všechno to byly podobné kultury, dalo se s nimi mluvit, jednat. Z radikálního islámu strach mám. Je to jiná, středověká kultura bez vývoje, prosazující své zájmy silou a tvrdým terorem. Umírnění muslimové jim vědomně, nebo nevědomně připravují půdu pro ovládnutí dalších území.
Nebo mi někdo vysvětlí, jakými argumenty umírněný muslim přivede na umírněnou víru radikála?
Katko, já mám s přístupem islámu problém právě v tom "řádu". Zatímco například katolická církev umožňuje "profesní" i dobrovolný celibát (pravda, s různě úspěšnými výsledky u různých jednotlivců), islám (stejně jako například víra mormonů) od všech mužů, gaye nevyjímaje, žádá, aby se oženili. Což o to, myšlenka je to hezká, genofond je potřeba zachovávat… až na to, že specielně u islámu mi to nějak neladí s jeho představou manželství a rodiny jako místa naplnění pro všechny zúčastněné. Protože ve chvíli, kdy budeme očekávat, že se homosexuálové "obětují" a zároveň ty, kteří se budou přemáhat, adorujeme, obětujeme, a to doslova, i jejich rodiny (myšleno manželky, které nikdy nebudou mít šanci žít normální partnerský život jako ženy, i děti, které nikdy nepoznají normální vztah mezi rodiči, jaký by jim měl být vzorem v pozdějším životě a jejich vlastních vztazích).
Chápu. Líbit se nám to nemusí, ale nic s tím neuděláme, tak je to prostě dané.
Tady nejde o "líbí" nebo "nelíbí," ale o ten protimluv. Pokud je tu manželství oficiálně mj. pro to, aby se lidé vyhnuli sexuálnímu pokušení, pak orientačně smíšené manželství nejenže nijak neřeší otázku pokušení u homosexuálního partnera, ale navíc vystavuje pokušení toho heterosexuálního (je-li lesbička žena – zbožná muslimka, je to samozřejmě snazší)? A když odůvodňujeme zákaz gamblerství nebo požívání alkoholu z náboženského hlediska poukazem na suiciditu obětí a rozpad rodin, proč tedy tyto dvě věci najednou nejsou argumentem v případě orentačně smíšených manželství (která se rozpadají z více než 80% a sebevražedné sklony přiznávají téměř všechny heterosexuání oběti takových svazků, o psychických potížích dětí – i když o orientaci rodičů nevědí – nemluvě)?
Paní KARÍMA SADIO bohužel Vaše otázky nepadnou na úrodnou půdu. Tady to sama vidíte,položíte bádavé a kompilační,logické dotazy a odpovědi se Vám od Kateřiny nedostávají. Proč? Přemýšlejte o Islámu z pohledu psychopatologie a odpovědi dostanete.
Třeba vyjádření p.K
Chápu. Líbit se nám to nemusí, ale nic s tím neuděláme, tak je to prostě dané.
Paní Kateřino? Dané kým? Psychopatem a sadistou Mohamedem? Ano,zřejmě ano,narážíte na Islám jako na univerzální pravdu,tak jak je ve všech mešitách a Koránu vyzdvihován. Bohu dík pravda je taková,že Islám je čiré zlo a s pravdou,dobrem a Bohem nemá nic společného. Bůh s Vámi paní Kateřino a přeji Vám opravdové poznání a procitnutí. Protože opravdovou zkázou lidské duše je žit v nevědomosti a zlu,věřit mu a ještě to považovat za poznání a cestu k Bohu. To je opravdu těžká Karma,ale chápu že zcela nepochopíte o čem hovořím. Sbohem
Kateřino, naznačujete, že máte smysl pro humor, tak snad Vás neurazí následující otázky. Opravdu bych nerada podléhala hoaxům o islámu, a toto mi připadá tak neuvěřitelné, že bych to do říše hoaxů klidně odsunula, ale raději se zeptám.
Nahlížela jsem totiž do brožurky Sexuální mravy zakladatele islámu, je to takový knižně zachycený seriál několika přednášek koptského kněze Zakaríi Botrose, plus nějaké další texty. Musím přiznat, že u jedné kapitoly jsem se smála, až mi slzy tekly. Jen mě v koutku duše děsí, že by to skutečně mohlo vycházet z tradice, kterou někteří muslimové berou vážně.
Je to takový převyprávěný příběh Mohamedovy manželky Hafsy. Údajně byl Mohamed mimořádně sexuálně náruživý, což občas kolidovalo i s řádným rozpisem "služeb" svým manželkám. Tehdy prý poslal Hafsu k otci právě v "jejím dnu" a raději si užíval se svůdnou otrokyní Marií.
Když Hafsa dorazila domů, ke svému otci, byl zrovna pryč.
Hafsa: Mami, kde je otec?
Matka: Šel se vykadit na pole al-Manasi poblíž Baqie.
Hafsa: Proč nechodí na pole za naším domem?
Matka: Protože je sunna vyprazdňovat se na místě, na kterém si ulevoval prorok.
Hafsa: Počkám na něj.
Matka: To může trvat dlouho. Potom se tam schovává a špehuje prorokovy manželky.
Hafsa: Špehuje prorokovy manželky? A proč?
Matka: Aby si byl jistý, že když si jdou ulevit, tak jsou zahalené podle verše 33:59. Jak víš, tenhle text seslal Alláh na přání tvého otce.
(následuje citace Buchárí 8.74.257, jak prorokovy manželky chodily v noci odpovídat na "volání přírody", Omar tam jednu vysokou poznal, protože nebyla zahalená od hlavy až k patě, velice zatoužil po nějakém božím nařízení o důkladnějším zahalování, a Alláh mu to tedy ústy proroka odkýval, příběh pokračuje:)
Hafsa: Tak dlouho čekat nemůžu, dnes jsem na řadě s prorokem, musí už na mě čekat v posteli.
Když se Hafsa vrátila, prorok už byl skutečně v posteli, ale nečekal na ni – byl zrovna v akci s Marií. Hafsa se vzteká, prorok opáčí, že na sexu s otrokyní není nic špatného, povolil mu ho Alláh (33:50), Hafsa však trvá na právu svého dne a prorok jí přísahá, že když o tom nikomu nic neřekne, už se Marie víckrát nedotkne.
Marie si musí odskočit a vzápětí nachází svého manžela opět v posteli s Marií. Ten se hájí, že mu mezitím Alláh zjevil verš 66:1, kde mu vytýká, že podléhá nátlaku žen a rozhodně by se neměl žinýrovat v tom, co mu Alláh povolil.
Na chabou námitku, že přece přísahal, prorok uvede verš 66:2, kde Alláh přímo nařizuje, aby svou přísahu zrušil, a končí konstatováním, že Alláh je nejvyšší.
Hafsa své příkoří vyklevetí mezi ostatní manželky, které jsou taky tiše naštvané, proroka (o všem zpraveném Alláhem) to rozzuří, a hned má pro ně další poselství od Alláha, vyhrožuje jim rozvodem (prekérní, když prorokem propuštěné už si nikdo vzít nemůže) a pekelnými plameny (66:5, 10).
Ženy začnou lkát, Mohamed se slituje a potrestá je jen dočasnou sexuální abstinencí. Celý měsíc pak spí jen s Marií.
Předpokládám, že je to autorkou (Ayesha Ahmed) tak trochu legračně převyprávěné (i já jsem krátila), ale přesto, má ten příběh v tradici reálný podklad? Skutečně ten pokyn k zahalování žen přišel potom, co Omar šmíroval vyprazdňující se ženy a jednu poznal? Petr Pelikán vyprávěl na jedné přednášce, že Korán bez těch dokreslujících příběhů je v podstatě nesmyslný a neuchopitelný, ale vážně by mě nenapadlo, jak takové doplňující příběhy můžou vypadat :-))).
No v knížce je takových různých perel povíc, třeba jak Mohamed léhával v ženských (nejraději Ajšiných) šatech – dokonce prý v Sahíh al-Buchárí (2.911) se Mohamed svěřuje, že zjevení k němu nikdy nepřichází, když je oblečen v ženských šatech, pokud to ovšem nejsou právě Ajšiny. Údajně v jednom hadísu (který je považován sice za slabý, přesto je uváděn ve 44 islámských knihách) měl Mohamed sex s mužem, nějakým Zahírem, jinde se zas nechává olizovat od jistého Sunana Abú Dauda. Což je vzhledem k vztahu islámu (nebo tedy šaríji) k homosexuálům pikantní.
No nebudu uvádět všechno, ráda bych věřila, že jde o hoaxy nebo něco z říše dávných pohádek, ale poněkud mě zaskočilo, že současný egyptský parlament se vážně může zaobírat otázkou posmrtného sexu, a i k tomu lze nalézt návod v tradicích ze života proroka.
Zajímalo by mě, jak moc berou muslimové takové příběhy (např. Hafsa a nevěrný Mohamed) vážně, jako relevantní výklad ke Koránu, jak Vy sama se k něčemu takovému stavíte? Případně jak sama vnímáte sexuální chování proroka?
vidím tam po sobě překlep: Hafsa si musí odskočit, ne Marie :-)
Tak něco k té nekrofilii – tohle je vlastně taková moderní soulož s mrtvým manželem za ůčelem zplození dítěte
http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/zdravi/posmrtne-otcem-britka-vyhrala-spor-o-sperma-mrtveho-muze_300401.html
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/180001-francouzka-se-marne-dozaduje-oplodneni-spermatem-po-zemrelem-manzelovi.html
http://zdravotnickepravo.info/perimortalni-oplodneni-bez-souhlasu-zemreleho-ano-ci-ne/
tady jak to asi bylo :
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/265973-v-egypte-chteji-zlegalizovat-sex-do-sesti-hodin-po-smrti.html
A tady je, jak se k tomu staví naši bratři katoličtí a islám
http://www.altajcimrman.cz/svetova-nabozenstvi-a-jejich-postoj-k-umelemu-oplodneni/
Erichu, tak jsem se dopátrala, že tu bouři vzbudil především asi jeden marocký klerik, https://en.wikipedia.org/wiki/Abdel-Bari_Zamzami#cite_note-29, tady se o tom píše. Je tam k dohledání i ta jeho fatwa.
No ale to srovnání s umělým oplodněním nemyslíte úplně vážně, že? Užívat si s mrtvolou je na můj vkus přece jen trochu něco jiného. A k tomu poslednímu odkazu: pravda je, že moderní věda nás staví před nová morální dilemata, a ani bych úplně neodsuzovala katolíky, že se drží zpátky (neříkám, že s nimi souhlasím). Ono je to asi občas hodně na hraně.
No mně to celé přišlo jako tak neskutečně děsná kravina, takže jsem spíš předpokládal, že mohlo ve skutečnosti jít o snahu nábožensky ospravedlnit početí dítěte po smrti jednoho z páru. Přitom jsem zjistil, že i my sami v tom nemáme moc jasno. Vůbec jsem netušil, že to ten cvok myslel vážně.
Jenže tyhle náboženské zvyklosti nebo absurdity, které jsou opravdu dost divné až výstřední, probíhají náboženstvími napříč. Jako středoevropani se s nimi ani nesetkáme, nebo Je prostě nevidíme a někdy ani nechceme. Jednou to odsuzujeme jako perverzi vyvěrající z písma – toho jejich, jindy pojímáme stejnou koninu jen jako čistě filozofická cvičení nad texty písma – pokud je naše.
Ještě jsem zapomněla dodat, že tím posmrtným sexem se myslí sex s mrtvou manželkou, aby bylo jasné, že ten egyptský parlament neřešil žádné filosofické disputace o sexu v ráji nebo něco tak :-)
Sice, je to pro mne za hranicí fantazie (sex s mrtvou manželkou), ale ještě obskurnější je, že egyptský parlament se zbýval i tím, že "nárok" na posmrtný sex s manželem má i žena. Tady je moje představivost už totálně v koncích:)
DADA: pokusím se odpovědět za sebe. Myslím, že oficiální teorie k tomu verši o pořádném zahalování je ta, že ženy, když chodily samy ven (nevím teda, za jakým přesně účelem, ale třeba to bylo na záchod:) ), tak byly během své cesty napadány a uráženy muži. Jestli nějaké nemístné sexuální poznámky atd, nevím, už si to moc přesně nepamatuju. Tak jim bylo v koránu doporučeno, aby se pořádně zahalily, aby tomu zabránily.
Osobně, já nevěřím žádným hadíthům, ani silným , ani slabým. Proč? Protože se tvořily až, snad více než 100 let po Mohamedově smrti, tak kde je záruka pravdivosti? Navíc, v hadíthech najdeme spoustu nesmyslů, které v koránu nejsou, a tak se v nich krásně projevuje myšlení a fantazie negramotných beduínů. To nemám z vlastní hlavy, ale dává mi to smysl. Když jsem si v Maroku koupila knihu nejdůležitějších hadíthů v arabsko-francouzské verzi, tak jsem byla strašně zklamaná. Těšila jsem se, jak se dozvím o nejrůznějších morálních poučkách a duchovních perlách, a místo toho jsem se dozvěděla, že Mojžíš měl kudrnaté rezavé vlasy, že prorok si utíral zadek po vykonání velké potřeby kameny, že při konání potřeby nesmíme mluvit, aby naši andělé nemuseli jít do toho smradu zapsat si do své knihy, co jsem právě řekli (tomu věří i můj manžel – vysokoškolák), a podobné perličky. Takže za mě hadithy – ne. Oficiální islámská teorie si může říkat, co chce.
A co se týče sexuálního chování proroka, já si o tom myslím tohle: Viděl někdo z nás opravdového anděla? Už se nám někdy zjevil v plné síle? Asi ne. Jednak bychom to nejspíš neustáli a asi se nezjevují jen tak někomu – to už člověk musí být duchovně hodně daleko. A pro takového člověka bezduché kopulování za pouhým účelem zbavení se sexuálního napětí asi už moc velký význam mít nebude. Když sex, tak s láskou a souzněním na všech rovinách.
To, co zde uvádíte, v islámských pramenech není a dokonce to odporuje islámským přikázáním a pravidlům (například to, že měl Muhammad ženské šaty). V islámských pramenech je naopak doloženo, že Prorok sám zakazoval, aby se ženy chovaly jako muži a muži jako ženy, což se týká i nošení oblečení, jež je určeno druhému pohlaví. Vzhledem k tomu, že je homosexuální vztah přísně zakázán, není možné, aby ho sám prorok Muhammad praktikoval.
Toto jsou jakési smyšlené příběhy bez opory v islámském právu a jeho zdrojích, v nichž nic takového není.
Ak nemám pravdu,tak zahmlievam.Bucharí zrejme nevytvoril jednu zi šiestich kanonických zbierok?????
Myslenie je prirodzenostou človeka.Bohužial nie každý človek dokáže sa chovat prirodzene.Možno mysliet predstavami(v islámských pramenoch to nie je.Napriek citácii.)
Taky jsem si, Danny, myslela, že Sahíh al-Buchárí není žádný výmysl, tady dokonce v poznámkách čtu, že je to pro sunitské muslimy po Koránu nejdůvěryhodnější zdroj informací o islámu a Mohamedovi.
Zdá se, že Kateřina ví nejlépe :-)
Tak kniha od koptskeho kneze o islámu nebude objektivni zdroj. Přečetla jsem si to cele a je to nesmysl, to je jako číst o islámu od Konvicky:))) Propagace.
Taký istý nezmysel ako čítat komentár od Konvičky môže byt nezmysel komentár od Giselle.Napr.
Tak to mne taky dost zajímá, co vám paní Richterová odpoví.
Díky, Anelie, za upřímnou odpověď. Já si myslím, že lidem, kteří vyrostli v Evropě, musí takové příběhy znít šíleně, a Váš postoj naprosto chápu. Na druhou stranu, jak vysvětloval Petr Pelikán, jsou ty příběhy nedílnou součástí islámského učení, protože osvětlují význam jinak třeba značně nesouvislých veršů Koránu – tak jsem to tedy pochopila. Asi když na něčem takovém člověk vyrůstá od útlého dětství, nepřijde mu to tak úděsné, nevím. Jestli jste sama byla zklamaná z nejdůležitějších hadíthů, pak je to smutné, myslela jsem, že třeba tady takový příběh je jen okrajový exces. Ale když uvádíte ty další perličky :-)… Jen si říkám, jak takové příběhy mohou pak posluchače ovlivnit, třeba pokud jde o vztah k ženám…
Sahíh Al-Buchárí je téměř 100% přesná a autentická sbírka hadísů. Už jsem se ale setkala i s tím, že někdo vydává za Sahíh Al-Buchárího nesmysly. Navíc mi připadá, že tady došlo k nějakému mylnému překladu. Je známo, že Prorok rád lehával u Aiši na klíně a recitoval Korán a podobně. Ale nikdy jsem neslyšela, že by se oblékal do jejích šatů, to je prostě nesmysl :)
Kateřino, protože jste o tom neslyšela, ještě to nemusí být nesmysl :-).
Chtělo by to nějakého znalce, aby nám text ověřil přímo v originále.
Nepovažuji se za Bůh ví jakého znalce. Islámu a islámské teologii se už ale nějaký ten rok věnuji, troufám si tedy říct, že o něco lépe dokážu porovnat znění hadísu s přikázáními v Koránu a dokážu velmi snadno přijít na to, zda hadís odporuje či neodporuje islámským zásadám. A tento hadís jim zcela odporuje. Buď je zcela smyšlený, špatně přeložený nebo špatně vyložený. Pátrám dál…
Ovšemže tyto hadísy odporují islámským zásadám, to Vám ani nikdo nevyvrací. O to právě naopak jde, ukázat Vám, že Váš prorok se sám neřídil tím, co kázal ostatním. To je koneckonců známé už z toho, že mohl mít mnohem více manželek než kolik islám povoluje komukoli jinému. Tohle jsou akorát další příklady "prorokových osobních výjimek", které jsou však o tolik více skandální, že cenzura ummy nejspíš zafungovala, díky čemuž nebude tak snadné je najít.
Já bych mu ten upocený harémek nevyčítal, někdy je také dobré vědět, co bylo před změnou, kterou jinak považujeme za negativní:
http://ceskapozice.lidovky.cz/blahove-sneni-19-devkar-salamoun-d33-/forum.aspx?c=A120622_074147_pozice_70697
Ó ano, Erichu, já přece o Šalamounově mnohoženství vím, sám jsem to dokonce vytáhl, když jste se mě nedávno ptal na křesťanský postoj k polygamii. A jak jsem rovněž říkal, Šalamouna také jeho nezřízená záliba v ženách svedla k modloslužbě (či k toleranci cizích bůžků, jak je to kulantněji řečeno v článku).
Další rozdíl je v tom, že Šalamoun svým mnohoženstvím nebyl v rozporu s tím, co sám kázal, protože pokud je známo, Šalamoun na rozdíl od Mohameda o počtu žen nekázal nic.
A poslední rozdíl je v tom, že Šalamoun nebyl na rozdíl od Mohameda považován za morálně dokonalého člověka. Byl považován za člověka, který vykonal mnohé významné věci, ale současně se dopouštěl vážných chyb a provinění. Kdežto muslimové chápou Mohameda jako nejlepšího z lidí, ideální vzor lidstvo veškeré, nejlepší z věřících jsou ti, kteří nejpřesněji napodobují jeho chování (jeho Sunnu). Takže tyto standardy jsou na úplně jiné úrovni.
Podstatnejšie ako to,či hadís odporuje Koránu,islámským zásadam,je či Korán odporuje Code de civil.
Dado, Kateřina je tu tuším shodou okolností právě ta jediná přítomná, kdo má odborné teologické vzdělání z arabských škol. :-)
Karímo, tím líp. Sama začínám být čím dál zvědavější, zda tam ten verš o Ajšiních šatech je nebo si to ten koptský kněz vymyslel. Já arabsky neumím, na internetu je to v arabštině dohledatelné, ale sama si s tím neporadím. Pro Kateřinu to snad tedy nebude problém :-).
Jestli Vy umíte trochu arabsky, tady je ten odkaz: Sahíh al-Buchárí, sv. 2, s. 911
Tady tedy jak je text přeložen do češtiny v té knížce:
Zjevení (tj. Korán) ke mně nikdy nepřichází, když jsem oblečen v dámských šatech – s výjimkou chvil, když jsem v těch Aišiných.
Poznámka autora: což znamená, že nosit ženské oblečení bylo prorokovým zvykem.
Hadís nemůže odporovat islámským zásadám v Koránu. Pokud se to děje, je buď špatně přeložen/vyložen nebo je falešný.
To je poněkud zavádějící. Pokud je islám dokonalé Bohem seslané náboženství a Mohamed je příkladný Bohem vyvolený prorok, z čehož Vy vycházíte, pak by samozřejmě žádné takové rozpory a skandály existovat nemohly.
Ale pokud se mýlíte, a islám není pravé náboženství a Mohamed není pravý prorok, pak takové rozpory existovat mohou a jsou právě důkazem oné falešnosti.
Prorok Muhammad nenosil ženské oblečení. Dále jsem se ptala na ten hadís, který tu byl uveden a jeho význam je, že ležel u Aiši, byl s ní. Ne, že nosil její šaty.
Kateřino, já jsem tady uvedla český překlad, jak je v té knížce, a tam tedy o žádném ležení není ani slovo, je tam o přicházení zjevení, že k prorokovi nepřichází, pokud je v ženských šatech, s výjimkou chvil, kdy je v těch Aišiných. Podle uvedeného odkazu by to snad mělo jít dohledat a přeložit z arabštiny. Vy asi mluvíte o nějakém jiném hadísu, kde se píše, že s Aišou léhal, ne?
Nemohla byste ten verš dohledat a přeložit, ať si můžeme udělat obrázek, co se tam vlastně píše?
Děkuji.
Mluvíme o tomtéž hadísu. Nemůžete si vzít český překlad ani hadísu, ani Koránu a na základě něj vydávat nějaké islámské zásady a zákony a vykládat si to podle toho, jak Vy si to myslíte. V arabštině je spousta různých metaforických vyjádření, která nelze překládat a brát doslovně. Význam tohoto hadísu není, že měl prorok Muhammad na sobě ženské šaty, ale že byl fyzicky přítomen u Aiši a ležel u ní (ne v jejím oblečení).
V českém překladu Koránu je spousta věcí, které, pokud je budeme brát doslova, zcela mění význam původního arabského textu a jeho výkladu a vzniknou nám nová pravidla odporující původnímu textu.
Takže ten překlad v knize je správný, ale nesmí se brát doslovně, nejde o skutečné šaty, ale metaforu?
A jak se to tedy správně vykládá? Zjevení nepřicházelo k prorokovi, pokud byl s jinou ženou, jen pokud ležel s Aišou? Šatů si jakože nevšímat? To je běžné, že pro ležení s někým se použije obratu "být oblečený v jeho šatech"?
Taky jsem se dočetla, že někteří učenci třeba vymysleli (v tom příběhu o Hafse, jak se prorok zapřísahá, že se už Marie nedotkne), že vlastně nejde o Marii, ale o med, toho že se týká ta přísaha. No je to vcelku roztomilé, jak se s těmi záznamy může čarovat.
Dado trocha humoru jistě nezaškodí. Popíšu zde konverzaci předcházející sexu se snachou. Teď si představte, že bych bral některá sdělení doslova, oč vše bych mohl být ochuzen:
Obrátil se k ní, sedící při cestě, a řekl: „Dovol prosím, abych k tobě vešel.“ Nevěděl totiž, že je to jeho snacha. Otázala se: „Co mi dáš za to, že ke mně vejdeš?“
Erichu, ale to víte, že mě i tohle napadlo, totiž vybavilo se mi spíš, jak Rút leze pod ten plášť Boázovi, tam je to taky takové dvojsmyslné, ale už jsem tady nechtěla provokovat, v jaké situaci že to na proroka přicházela zjevení. No ale když už jste to nakousl :-)…
Sice je to tady trochu naopak, ale kdo ví, jak to Arabové s tím "přikrýváním" mají. No chtělo by to odborníka na starou arabštinu.
Ovšem dovedete si pak představit vyznění toho hadísu :-)))?
Já bych to zparafrázovala, ale to už by mě tu ukamenovali :-)
Mně to přijde prima, když se metaforicky dosnává že ho "Ajšina šíje inspiruje k přemýšlení nad vesmírem samým".
Je to vlastně osvěžující proti takovému Konvičkovi, co vidíc klečícího muslima při modlitbě, nemetaforicky podrobně popisuje homofobní výjev kopulujících mandrilů.
Také si představuji s jakými obličeji by se mí evangelikální známí zdatní to islamobijci, zanořili do odborného výkladu dokazujícího, že ono notoricky známé, "kdož jsi bez viny, hoď kamenem" bylo taktéž motivováno voňavou a hebkou šíjí dotyčné.
Ale tak, Erichu, abyste nebyl zklamaný. Tady v té knížce je jedna kapitolka, která se jmenuje: Vulgární jazyk Mohameda a jeho společníků, a vypadá to, že prorok měl často k poetickým metaforám hodně daleko, s Konvičkou by si v tomto mohl docela potřást rukou. Používal těch zemitějších výrazů v případech, kdy lustroval ostatní, u jednoho hříšníka se prý takto na tvrdo musel přesvědčit, jestli dotyčnou skutečně ošukal (prý v arabštině extrémně vulgární výraz, dosaďte si podle vlastního uvážení český ekvivalent), a aby si byl jist, i docela konkrétně popsal, jak to mělo vypadat. Když se zoufalec po takové přímé otázce doznal, no tak ho teda poeta Mohamed nechal ukamenovat.
Jinak se mi ale ta vaše myšlenka (když odhlédnu od Mohameda) líbí :-).
Jinak tedy, Kateřino, při tom sexuálním prorokově apetýtu, abych řekla pravdu, tak mi připadá skoro až škoda, že zrovna tento hadís není přijímán doslovně, snad by to aspoň trochu zbrzdilo tu nenávist k jinak orientovaným, jakou popisuje tady ten mladík: http://news.ivcrn.cz/284-vypraveni-gaye-proc-by-muj-otec-nechal-is-aby-me-zabil
Kdyby se ukázalo, že i sám prorok měl různé choutky, třeba by to pak ostatní muslimy trochu zchladilo v té zášti vůči homosexuálům. Pořád lepší hadís o prorokovi v ženských šatech, než o tom, jak se mají homosexuálové shazovat z útesu.
Ale fakt je, že ani ostatní náboženství nejsou k takto orientovaným lidem příliš vlídná. Kdysi jsme tu o tom vedli řeč, mnohé zbytečné odsudky asi souvisí s nepochopením kontextu a doby. V tomto ohledu nemá co napravovat jen islám.
Kdyby se lidé zajímali o islám jako celek a nevybírali si pouze hadísy nebo koránské verše, které se vůči někomu vymezují nebo popisují, jak bojovat a za jakých podmínek, nemuseli bychom si to vymýšlet příběhy o dámských šatech nebo o různých choutkách proroka Muhammada, abychom ukázali, že to byl taky jen člověk. Díky pročtené literatuře, hadísům, Koránu, znám spoustu krásných vyprávění o laskavosti Proroka a jeho lásce k lidem.
Ale no tak, Kateřino, to byste snad měla ocenit, že se tu snažím dopátrat, zda nejde o hoax… zrovna Vy, ne? Pokud zjistím, že (a jak) se kněz Botros mýlil, alespoň šíření tohoto případného hoaxu budu moci uvést na pravou míru…
A jak píšete vymýšlet příběhy… možná jste to nepochopila, ale tady vskutku nejde o vymýšlení příběhů, on ten košulatý význam totiž zdaleka není nepravděpodobný, ten dvojsmysl se tam dá docela dobře očekávat (jestli jste nepznala, narážíme na podobnosti s biblickou mluvou). Nejde o to cosi vymýšlet, ale naopak pochopit, o co v tom hadísu šlo, když už tady takový hadís je. Sama jste žádný kloudný rozbor nepředvedla, takže se nedivte, že pátráme dál.
O laskavosti proroka jsem se přesvědčila třeba hned v tom předchozím příběhu. To bylo taky takové krásné vyprávění, jak byl milosrdný k reptavé a klevetivé Hafse, které se nepozdávalo, že ji i přes svou přísahu nadále podvádí s Marií. Dojemné.
Ale on to "člověk", především, nebyl! A Vy, co jej tak zuby nehty… , víte! No co už s tím!?
Do souladu s člověkem to dát nelze, i to víte!
Čím věk pozdější, tím diskrepancí vícero, to také již tušíte zhusta, ergo zapotřebí jest rychlosti v dobutí pozic, by pochybností nebylo.
Másla hroudy dolů chtělo by to, pak rovný s rovným, neb tak se všichni rodí!
A nebo ne? Zde na Zemikouli, co nad jinými? A povědomí toto od koho?
"O)
šatičky už pochopil aj Džalálu"d-dín Rúmí,ktoý napísal:
Zomrel som ako nerast(odložil som šat) a stal som sa rastlinou,
zomrel som ako rastlina(odložil šat) a povstal som ako zviera,
zomrel som ako zviera a stal som sa človekom.
Prečo by som sa mal bát?
Lebo sa píše v Q 2,28:
,,Ked ste boli mrtvi,On dal vám život,potom vás usmrtí a potom znovu oživí a NA KONIEC budete k Nemu navrátení."
Posun k reinkarnácii?Prilnavost k ženskému šatu,lebo v predchádzajúcej inkarnácii bol ženou?
To to není důkaz o reinkarnaci, nic takového v islámu neexistuje. Je to důkaz o tom, že až zemřeme, Bůh nás znovu oživí, abychom si s ostatními lidmi a stvořeními vyslechnout poslední soud a na základě toho pak jít do pekla nebo do ráje. Islám nepočítá s ničím jako jsou minulé životy nebo převtělení se do jiné podoby a prožívat další život tady na zemi.
Nuž neviem.Nepopieram,čo tvrdíte,ale
-BOLI ste mrtvi(umrtení),následne oživý,následne usmrtí…
-Rúmí a mnohí to možno čítali inako.
šaty(symbolika u vás i u neho) sa môžu menit,telá nie?
Alebo další podnet-
Q3,5-7.:tí však,ktorí sú pevní vo vedení,hovoria:,,My v neho sme uverili,všetko,čo obsahuje,od Pána nášho je!A pripomínajú si to jedine tí,ktorí sú rozmyslom obdarení."
Dá sa vykladat dvojím spôsobom?
a)môžeme urobit bodku za slovami,,tí,však,ktorí sú Pevní vo VEDENí"
b)alebo ju môžeme urobit tesne pred nimi.
V prvom prípade kladieme dôraz na dômysel a schopnost,s ktorými učenci interpretujú,v druhom prípade však pripúštajú pokoru svoju slovami:,,My v neho sme uverili.."
Nie je tažké pochopit,že napr. taký Ibn Rušd sa priklonil k prvému s oboch riešení………a atd.
Q 88,17-20:,,Což Neuvažují o tom,ako stvorený boli,,velbloudi",ako nebesia boli vyzdvižené,ako pohoria vztýčené,ako zem rozprestrená?"
Náboženský a či božský zákon neprikazuje uplatnovat myslenie a rozum?
Náboženství samozřejmě vyžaduje používat rozum, zároveň ale při čtení a pro porozumění Koránu je zapotřebí používat oficiální výklady. Pokud by každý praktikoval verše Koránu tak, jak si sám myslí, že je správně, bude v tom zmatek, každý si jeden verš vyloží úplně jiným způsobem. Což rozhodně žádoucí není.
Ktoré môžu byt oficiálnymi výkladmi?Ibn Rušd pojednáva v spise Fasl al.Maqál(Rouhodujúce pojednanie!,že pravda nemôže odporovat pravde.K odstáneniu potreba jest tawílu.Používa sa ?
Jsou vybrané tafsíry (výklady Koránu), které jsou velmi kvalitní a všeobecně přijímané jako spolehlivé výklady na základě samotných koránských veršů a Sunny. Stejně tak jako je shoda na tom, že sbírka hadísů Sahíh Al-Buchárí je velmi spolehlivá, jsou takto vnímané i některé výklady Koránu, například od Ibn Kathíra.
Kateřino, sice to není k tématu článku a upozorňovala jsem na to už pod tím Davidovým, ale možná jste si toho zatím nevšimla: jako spolupracovnice HateFree Culture, nemohla byste uvést do sbírky hoaxů i ten údajný článek od Lhoťana, který tu David umístil? Je to zjevný hoax, lidi na to skáčou, zbytečně to šíří nevraživost.
Díky.
Já se hoaxům nevěnuji, Dado. Článek od Lukáše Lhoťana jsem nečetla a ani to nemám v plánu. Pokud je to hoax, měl by si s tím poradit David.
tak předpokládám, že se sám nepůjde udat :-), nicméně lidi, kteří neznají ty žabomyší poměry, na to fakt skáčou…
Já vím, no, lidi jsou schopni věřit i tomu, co je jen těžko uvěřitelné. Ale hoaxy vyvrací tým HateFree, já do týmu nepatřím :)
aha, já myslela, že jo :-)
Ne ne :) Spolupracuji s nimi sem tam, ale je to jen přátelská a dobrovolná spolupráce, jinak do HateFree nepatřím :)
Co člověk, to názor, moje kolegyně je muslimka a když jsem jí na příslušné dotazy odpověděla že přítele nemám, nehledám a nějak ho ani nepostrádám, tak její okamžitá reakce byla, že je možná potřeba abych si zkusila najít přítelkyni :-)
Vážená paní Richterová,
"Kdybyste se mě zeptali, co je to rodina, budu se držet tradiční představy, o níž jsem přesvědčena, že je zároveň součástí onoho řádu, který zmínil kardinál Vlk, tedy že rodinou je muž a žena v rámci manželského svazku a jejich potomci."
Jenže to, co popisujte, není tradiční představa. Rodina, o které se zmiňujete (muž, žena + děti) je "vynález" v zásadě 19. století (a to ještě ne všude). Z české literatury doporučuji třeba Horský, Seligová: Rodina našich předků, kde je možné se mimo jiné dozvědět, že rodinou byli tradičně (!) chápání ti, co "spolu chlebují" – tedy jí u jednoho stolu. Toto chápání bylo živé ještě v polovině 19. století, nedávno jsem na to narazil u Boženy Němcové (in Chyže pod horami): ""To naše dcera, to je její muž, náš zeť (…) moje bratrová a syn její Zverka. To je mi rodina podle krve a tito jsou mi rodinou podle zákona božího (sic!)," doložil, ukázav s rodiny na čeládku". On totiž ten (boží) řád, který podle pana kardinála lidé nestvořili, je dost tvárný. A že v některých kulturách může mít dítě několik otců i několik matek nás poučí asi každá učebnice kulturní antropologie.
Pavle, měla jsem namysli tradiční rodinu v náboženském slova smyslu. Pokud vím, tam se víceméně nic nemění. Na rodinu se jinak dá nahlížet samozřejmě různě, z různých hledisek, z různých úhlů a také z různých vědních oborů. Pak se určitě dobereme k různým výsledkům, co je rodina. Já však psala o pohledu náboženském, v tomto případě křesťanském, který je ve shodě s pohledem islámským.
Kateřino, jak je vidět z citované otázky, tak právě z náboženského pohledu, v tomto případě křesťanského, byla za rodinu považována i čeleď a širší rodina než manžel/ka + děti: "jsou mi rodinou podle zákona božího". Kladu zde rovnítko mezi boží a náBOŽenský. Jinak – pokud se dnes křesťana zeptáte, co to je rodina, řekne vám a) otec, matka, děti; b) otec, matka, děti, jejich děti, rodiče, pokud ještě žijí atd. a kdybyste se zeptala křesťana před 150 lety, tak vám třeba řekne: všichni ti, se kterými sedám u stolu, příp. všichni, o které se musím starat atp. A každý z nich by vám řekl, že to vyplývá z náboženství, božího řádu nebo že to je přirozené.
Místo "otázky" mělo být samozřejmě "ukázky"
ad Pavel Šimáček) Upřímně řečeno, nechápu, na co se snažíte poukázat. Dřív měli někteří lidé služebnictvo a mohli ho v přeneseném smyslu vnímat jako součást rodiny, dnes služebnictvo obvykle nemají, tak ho do rodiny logicky nepočítají. A širší rodina je součástí širší rodiny i teď, proto se to taky rozlišuje na širší a užší rodinu. Dříve lidé žili víc na jedné kupě (mnozí celý život prožili v té samé vsi, kde se narodili, po celé generace), takže třeba mohli prožívat vztah i se vzdálenějšími příbuznými intenzivněji.
Avšak skutečnost, že sňatek je spojení jednoho muže s jednou ženou, nebyla těmito okolnostmi nijak ovlivněna. Jediný opravdový rozdíl náboženského charakteru mezi katolickým sňatkem dnes, a katolickým sňatkem dříve, je ten, že dříve bylo naprosto nemožná, aby si katolík vzal nekatolíka, zatímco po katolických reformách z minulého století je sňatek s jinověrcem (i když ho musí povolit biskup, a musí být přislíbeno, že děti budou vychovány v katolické víře) poměrně běžný.
ad Dominik – snažím se říci to, že označení pro "rodina = otec + matka + děti" není tradiční, ale poměrně nové. To je vše. Že zaklínat se slovem tradiční nemá smysl. Naopak jde v zásadě o chápání současné. Čeleď ve výše uvedeném smyslu nebyla chápána (jen) jako služebnictvo. Nikde jsem nemluvil o sňatku a manželství, ty byly (a jsou) možné jen mezi mužem a ženou (mluvíme-li o církevním právu). A na okraj: již na přelomu 18. a 19. století bylo možné, aby si katolík bral nekatolíka (to generické maskulinum tu v rámci tématu působí celkem úsměvně). Nedávno jsem studoval šoproňskou matriku z tohoto období a tam to bylo zcela běžné.
Což o to, v praxi se to už vyskytovat mohlo, nicméně ještě to nemělo podporu církevní hierarchie. Jinak pojetí "rodina = otec + matka + děti" je tradiční, je to tradiční pojetí nejužší rodiny, zatímco dřív bylo obvyklé zaměřovat se i na rodinu širší.