Dopředu se omlouvám za tak osobní článek na veřejném webu, ale myšlenka, že náboženství je v prvé řadě o lidech, praktikují ho lidi, dělají ho lidi, připadla mi natolik zajímavá, že jsem se rozhodl myšlenku pro shekel.cz a také pro váženou paní Martinu Kourouma malinko, ale opravdu jen maličko rozvést a sepsat (i nejen pro paní Martinu) pár odstavců. K této úvaze mě inspirovala svými komentáři pod článkem Okouzlený romantik pan Libicher.

Lidi se rádi shromažďují a seskupují, aby se necítili sami, aby podle toho, za jakým účelem se shromáždili, aby buď něco vytvořili anebo něco rozbili. Tak je tomu i s náboženstvím, s křesťanstvím, judaismem islámem a dalšími, ale i státem například.

Když chtějí lidé budovat, vytvoří společenství, když chtějí bořit, vytvoří armádu. Tvoření i boření se koná vždy pod stěžejní ideou. U muslimů pod praporem Alláha, u křesťanů pod vlajkami Ježíšovými a u židů pod praporci Stvořitele světa.

Že je dnes Evropa sekulární? To bych až s takovou jistotou netvrdil. Spíše bych řekl, že se náboženský iracionalismus upozadil díky možnostem, které liberálně-demokratický řád nabízí, a také proto, že těch, co mají v Evropě hlad či trpí nouzí je stále méně. Lidé v Evropě se mohou věnovat, jak by napsal Hegel „pěstování ducha“ nebo Kant „vědomému jednání v imperativu…“ anebo Nietzsche „výchově nadčlověka“, tedy bytosti schopné se dívat do prázdnoty a nebát se, protože už umí ovládat své vysoké i nízké pudy, člověk dokázal překročit sám sebe. Mimochodem Nietzscheho nadčlověk s tím nacistickým ale nemá pranic společného, germánství považoval Nietzsche za směšné (vizte jeho spis Mimo dobro a zlo),  ale to jen tak na okraj.

Vrátím se k tématu. Náboženství dělají lidé, utvářejí ho k obrazu svému, stejně jako stát, který založili. Chci říci, pokud se sejde skupina agresivních jedinců, jako například Vikingové, kteří v 8 – 11 století ohrožovali Evropu, anebo ti, kdo se shromáždili kolem Muhammada v 6 století o. l, pak vytvoří společenství založené na expanzi, která se neprojevuje pouze navenek, ale i uvnitř tohoto společenství.

Můj názor je, že každé náboženství je zpočátku expanzivně agresivní, pak až se idea rozleje do většího prostoru, potom se expanzivnost projevuje méně často, a proměňuje se v obrannou agresi. Jako například křížové výpravy ve středověku, anebo současný islámský globální džihád.

Jak se ona obranná agresivita náboženství projevuje v konkrétním případu, abych tedy jen neteoretizoval? Například i skrze jídlo.

Hinduisté, že mají hovězí za posvátné, budou hostilní vůči všem, kteří, hovězí konzumují. Pro muslimy je hovězí v pořádku, pokud je zpracováno dle náboženských pravidel halal i pro židy je v pořádku, pokud je zpracováno podle židovských náboženských předpisů (HALACHY) tedy ŠCHITA. U křesťanů je pak snad i zhola jedno, co člověk baští, zda hovězí či vepřové, křesťané jsou totiž mnohem dále v obranné agresi, vytvořili liberálně-demokratický řád, který pojme jak muslimy s halal, tak i Židy se ŠCHITA, a i ty hinduisty a budhisty, aniž by u křesťanů došlo ke ztrátě spodničky. Je proto velikou chybou tvrdit, že Evropa není křesťanská, je, a to velmi, pouze symboly křesťanství ukryla (nikoli vyměnila!) za symboly liberálně-demokratického řádu.

Obranná agrese jednotlivých náboženských systémů na příkladu „zda hovězí či vepřové“ způsobuje neshody. Ale když se problémů kolem jídla chopí mystici, stanou se hinduista muslim, žid – až vitariány –  najednou budou láskyplně tvrdit všem okolo, jak je jídlo nezajímá, že důležitý je být milosrdný, laskavý, ochotný, trpělivý a milovat všechny lidi bez rozdílu. Za všechny například chasidismus u židů, súfismus v islámu.

Když se problémů kolem jídla chopí radikálové (fundamentalisti, konzervativci, puritáni) pak se budou, buď bít hlava nehlava kvůli hovězímu jako v Indii, anebo urážet kvůli vepřovému jako v Evropě.

Co jsem tím vlastně chtěl říci? Aha už vím. Náboženství dělají lidi. Jaké si ho lidi udělají, takové ho mají. Židi mají vánoční stromek a CHANUKIJI postupně rozsvěcují už i křesťané. Jeden Žid s oblibou říkává, že vánoční dárky přece nenosí Ježíšek ani Santa Klaus, ale přece odjakživa „MojŽíšek“.

A jak by jistě napsal křesťanům v obranné agresi německý teolog, kazatel a reformátor Luther: „Ospravedlňuje nás naše víra, byť jsme hovádka Boží, ale pořád ovečky Kristovy.“ Anebo uveďme další příklad obranné agrese pro změnu té islámské: […Sayyid Qutb, který se zasloužil o „globální hnutí džihádu“ a jeho rozšíření zejména během 60. let, kdy toto učení získalo masivní podporu po celém světě. Qutbova radikální teorie uvádí, že svět upadl do tzv. Džahilíja tj. ničím ospravedlnitelného období nevědomosti a barbarství, rebelie bezbožných pokrytců a pohanství, pro jehož nápravu je potřeba užití násilí jako jediného efektivního prostředku…][1].

Jak jsem řekl: Náboženství je takové, jaké si ho lidé udělají sami, jaké náboženské vůdce si sami zvolí anebo dovolí, aby jim vládli.

[1] Text je citací zde: http://www.iir.cz/en/article/islam-a-radikalni-islam-jak-chapat-ideologii-al-kaidy