Pokusili jsme se dovést věci do Šídu. Nepodařilo se. Zkoušeli jsem tři různé přechody, ale poslední dva byly už zbytečné (Batrovci, Illok, Šíd). Dávno o nás věděli. Tento článek budiž poučení pro ostatní, aby si nenaběhli na vidle, jak se to podařilo nám.

Internet je plný starých a nepravdivých informací

Pakliže chcete vyrazit do terénu, tak nespoléhejte na informace uvedené na internetu. Některé jsou zcela chybné, jiné staré a dávno neplatné. Před výjezdem zvedněte telefon a zkuste zavolat koordinátorovi, jestli vás na místě vůbec potřebují. Stejně může posloužit i Facebook, či email, ale je nutné počítat s tím, že koordinátoři nemají čas, nezvedají telefony a reagují velmi pomalu. Řešit věci operativně na základě „aktuální situace“ nelze.

Pokud například na Volunter Refugee Map píšou, že něco potřebují, tak tato informace je zcela bezcenná. Jsou tam například tranzitní střediska, kde přes rok neviděli ani jednoho uprchlíka, přestože na mapě píšou, že se tam pracuje na tři směny a denně jezdí tři autobusy (jedná se konkrétně o přechod Gornja Radgona  ze Slovinska do Rakouska).

Ani Facebook není spásný. Transfery jsou velmi rychlé. A to fakt velmi. Zatímco na Facebooku si přečtete a dokonce i vidíte videa, jak je předchozí den někde několik tisíc lidí, tak po příjezdu na lokalitu najdete jen tři pracovníky Červeného kříže a prázdné stany. Více se uprchlíci zdrží až v táborech, kde je prováděna registrace, ale i tento proces je celkem rychlý. Všechny ty transfery budí dojem, že se všichni snaží co nejrychleji uprchlíky odbavit, nakrmit, obléct a narvat do autobusu, či vlaku směr Německo.  A neřídí to žádní ilumináti, či Muslimské bratrstvo, jak si myslí někteří slaboduší jedinci. Je to řízené státy, pod dohledem policie, armády a NGO. Vlaky a autobusy směr Německo jsou zdarma… Nikdo zjevně nechce, aby se proud nějak štěpil. Uprchlíci moc informací nemají. Jen vědí, že je v Německu příjmou, ale že tento stav nemusí trvat věčně.

Věcné sbírky

Na území EU fungují mnohé velké a zavedené organizace. Chcete-li darovat staré oblečení, obraťte se na nejbližší pobočku Červeného kříže. Pokud máte utkvělou představu, že musíte nějaké věci dovést do Srbska, tak se připravte na byrokratické kolečko.

Jak převést věci do Srbska

V první řadě budete potřebovat  jméno, adresu, DIČ a razítko srbské organizace, které věci povezete. Pokud si myslíte, že „nějak ty hranice projdete“, tak věřte, že každý týden srbští celnící posílají zpět 4-5 aut podobných naivů. Před vánocemi poslali zpět  i celý kamion, který vypravili Švýcaři. Za prostoj kamionu na celnici zatáhli naivní Švýcaři 10 tisíc euro, pak kamion odjel zpět do Švýcarska… i s nákladem.

Jak asi každému brzo dojde, tak se každé obrácené auto snaží svoji sbírku udat na území EU.  Před koncem roku mnohé firmy využily možnost srážky na dani a darovaly Červenému kříži zcela nové věci. Takže pokud si myslíte, že je oslníte svým sekáčem, tak se mýlíte. Budete rádi, když si od vás vezmou aspoň něco.

Pakliže máte stále chuť projít byrokratickým kolečkem na celnici, tak si připravte seznam věcí, které vezete. Rozepište to na kila. Pokud vezete boty, tak musí být buď nové, nebo je musíte zapírat a doufat, že je celník neuvidí. Použité boty jsou v Srbsku považované za odpad, takže pokud je u vás uvidí, tak budou s vámi jednat stejně, jako byste jim tam vezli odpadky. Hygienické důvody…

Můžete také zkusit věci propašovat. V tomto případě si neberte dodávku, ale osobní auto. Do něj narvěte o pár batohů více a tvařte se, že jste děsní fintilové, kteří se převlékají několikrát denně.

Založte si NGO v Srbsku

Při čtení předchozích řádků vás možná napadlo, že byste mohli snadno převést 4-5 aut týdně, aniž byste dělali nějaké sbírky. Však stačí číhat na hranicích se svojí srbskou NGO vybavenou razítkem a DIČem, která legalizuje sbírky, které na hranice Srbska dovezou naivové z celé EU. Na přechodu tyto sbírky automaticky odklání k celnímu odbavení, takže všichni by měli skončit na parkovišti pro kamiony a náklaďáky, které se snaží proclít svůj náklad. Zde mají spediční firmy v kontejnerových buňkách kanceláře a speditéry, kteří řidičům k proclení pomáhají. Z naší zkušenosti víme, že zde lze najít ochotný speditér, který s proclením pomůže. Ovšem bez razítka, DIČ a srbské NGO ochota nestačí.  Pokud byste si náhodou mysleli, že některá z NGO aktuálně působících v Srbsku určitě razítko a DIČ má, tak si to jen myslíte. Opak je pravdou. Buď mají a nechtějí dát, nebo by chtěli, ale nemají.