Veronika Drahotová byla jako výjimečný talent přijatá předčasně na Akademii výtvarných umění v Praze. Jako velmi mladá se koncem 90. let už objevovala na zdejší umělecké scéně.
Její emocionální, živý a téměř naivní projev velmi zaujal. Zabývá se figurální i abstraktní malbou, její projev obsahuje vždycky nějaký příběh. Kromě malby ji však zajímají i další média: navrhla několik multimediálních projektů, z nichž byla realizováno například náročné duhové osvětlení Pražského hradu v akci Umělecké dílo ve veřejném prostoru v roce 1998. Sama autorka také iniciovala vznik galerie současného umění Home, kterou vedla s umělkyní Veronikou Bromovou. Její práce jsou vystavovány na mnoha zahraničních i českých přehlídkách.
Veroniko, jak nahlížíš na současné moderní umění v České republice?
S občasnou apatií a nutným nadhledem :-)
Považuješ ho za konkurenci schopné ve srovnání se světovým uměním?
Ano, ale pouze pokud se mu dostane poměrně vzácné šance prezentovat se v jiném, než lokálním kontextu.
Jak se na něj díváš z hlediska investice, jakou má procentuální roční možnost výnosu?
Nejsem ekonom, ani finanční poradce, ale myslím, ale ty bys ses tímto směrem mohl zaměřit, ne?
Je v době finanční krize zde prostor pro mladé umělce? Nezhoršila se situace v prodeji obrazů?
Umělecký svět, je tak trochu svět sám pro sebe a umělci jsou většinou mimoni, kteří se s realitou příliš nezabývají. Z mého pohledu se situace postupně zhoršuje, tak od roku 2000, naopak podle výsledků aukcí se prý krize téměř neprojevuje.
Kde můžeme nyní Tvé obrazy nejdříve vidět?
Sérii velkých formátů Memplex City mám vystavenou v Gallerii Icon, ul. V Jáme 6. Od 4 února můžete vidět výstavu Heavy Metal, v nově otevřeném private space, Galerie Hunger.
Na čem teď zrovna pracuješ?
Většinu času trávím se svojí divokou partou Samuelem 3 a Sofií 1, ten intensivní každodenní kontakt s dětským světem mě přímo nutí to téma nějak zpracovat, pojmout. Tak jsem teď začala malovat obrazy také pro děti: zde a opravdu mě to baví.Kromě toho jsem dokončila sérii obrazů Amor fati, ke které teď připravuji katalog – Veronika Drahotová.
Jak je to se státními granty pro umělecké talenty? Pořád platí pravidlo, že to dostávají stále stejní lidé a organizace?
Je to hodně problematická a neprůhledná oblast a mě už dávno opustila potřeba vysilovat se zbytečnými žádostmi a tématem samotným.
Co Galerie Home, proč musela být uzavřena? Nebyla zisková?
Nejen uzavřena, ale přímo srovnána se zemí, na jejím místě je nouzový výjezd z Palladia. Ano byl to neziskový prostor, žádná náhrada škody nebyla.
Gallery Home
Může v dnešní době být nezávislá galerie vůbec zisková, nebo se spíše dá mluvit o dobročinnosti a o vlastním hobby?
Ano ve většině případů je to spíše hobby nebo také počínající šílenství :-), ale je tu i pár prosperujících štastlivců.
Jak se díváš na dnešní fenomén komunikace – Facebook?
Pouze spotřebitelsky, nijak zvlášť mě nezajímá.
Nedomníváš se, že mladí lidé, místo povídání s přáteli, malování, či poslouchání oblíbené hudby – stále sedí u počítače a komunikují o ničem a přitom o všem?
Formy se mění a já je nijak nepotřebuji zatracovat, také bych cítila jako chybu nějak zobecňovat. Technologie mě baví a její přínos je pro mě zábavný.
Věříš v Boha?
Nejsem ateista.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů Tobě i Tvé rodině.
Veronika Drahotová se narodila 25. 7. 1975 v Praze. V letech 1992 až 2000 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malby (1992-93, profesor Jiří Sopko), v ateliéru klasické malby (1993-96, profesor Zdeněk Beran) a v ateliéru vizuální komunikace (1997-2000, Jiří David). V roce 1995 uskutečnila stáž na San Francisco Art Institute. Samostatně vystavuje od roku 1996 (výstava v Galerii kritiků v Praze byla v pořadí desátá), vedle toho se zúčastnila více než tří desítek skupinových výstav (USA, Japonsko, Maďarsko, Německo, Slovensko). V letech 2002-2004 vedla v Praze Galerii Home.
Autor: David Fábry
Přečtěte si také: Interview s Radimem Jančurou
Autor
Žádný komentář