Židovské ženy, které během druhé světové války uprchly do Palestiny, se dopouštěly sebevraždy téměř pětkrát častěji než ty, které z Evropy odešly před začátkem holokaustu. Tvrdí to nová historicko lékařská studie z haifské univerzity.

Vedoucí projektu, profesor Stephen Levin, se domnívá, že tento jev byl způsoben vědomím žen, že unikly utrpení, které podstupovaly nejdůležitější lidé jejich životů – příbuzní, přátelé, kolegové i celé komunity.

Výsledky studie, které zveřejnil časopis PLOS ONE, neprokázaly výrazný rozdíl v pravděpodobnosti sebevraždy mezi židy, kteří prožili celý holokaust v Evropě (a do Izraele odcestovali až po válce) a těmi, kteří odešli před začátkem války.
Výsledky výzkumů vlivu holokaustu na psychiku lidí, kteří jím prošli, nejsou jednotné. Část studií dokazuje, že přeživší si vytvořili obranné mechanismy a byli tak nakonec odolnější, než zbytek populace. Jiné studie prokázali, že jedinci, kteří zažili holokaust, byli posléze zranitelnější.

Poslední, zmíněná studie si kladla za cíl zjistit, zda jedinci, kteří přežili holokaust, byli náchylnější k sebevraždám. Tato otázka dosud nemá odpověď.  V rámci výzkumu byl prověřován osud 220 665 židů, kteří emigrovali do Izraele před rokem 1966. Zkoumaní lidé byli rozděleni do tří skupin – na ty, kteří zažili celý holokaust i protižidovské nálady, které mu předcházely; uprchlíky, kteří zažili část období holokaustu, ale dokázali se dostat do mandatorní Palestiny ještě během vlády nacismu. Do poslední skupiny vědci zařadili lidi, kteří emigrovali před začátkem nacistické antisemitské perzekuce, ale měli rodiny a přátele, kteří byli vystaveni holokaustu.

Studie neukázala přílišné rozdíly mezi členy skupiny, která prožila celé období holokaustu a skupiny, která do Palestiny emigrovala před začátkem hitlerovského období. Překvapivé výsledky se ale objevily u skupiny, která přišla do Izraele během holokaustu. U té se sebevraždy vyskytovaly skoro dvakrát častěji než v ostatních skupinách.

Vědci se snažili zjistit, jakou roli hrál věk, v němž byli jednotlivci vystaveni hrůzám holokaustu, bez ohledu na to, zda prožili v Evropě toto období celé, nebo jen jeho část. Ukázalo se, že ženy, které zažily začátek holokaustu ve věku 13 a více let, byly dvaapůlkrát více ohroženy sebevraždou, než ty, které holokaust nezažily.

„Výsledky u mužů a žen se liší,“ potvrzuje Levine. Ty u mužů se zdají ukazovat, že „obranné mechanismy a proces přírodního výběru snížily riziko sebevraždy.“

U ženských uprchlic naopak pravděpodobně pocity viny z toho, že unikly krutému osudu, který stihl jejich blízké, riziko sebevraždy zvýšil, říká profesor.