Tak Polsko se nám ohrazuje. Nikdo nemá právo spojovat ducha a topografii Generálního gouvernementu se šoa. Polsko se na holokaustu nikdy nepodílelo. To je do jisté míry pravda. Poláci ty lužiny u Krakova skutečně Říši nenabízeli. Nekolaborovali s nacistickým režímem víc než jiné krajiny a národy, včetně toho našeho holubičího, proto je spojování Polska se šoa logicky ne úplně správné. Inu, je dobré se ohradit. Ale se ctí. Logika  a férovost je důležitější než politická korektnost.

Diplomatické tanečky o tom, zda ten či onen potentát, velvyslanec nebo Obama se náhodou neuřekli, když si dovolili použít obsahově (žel) zcela plnohodnotného výrazu „polské vyhlazovací tábory“, už ale svědčí oněčem jiném. Buď jsme už vážně tak hluboko zabřezlí v jedu politické korektnosti, nebo tím řešíme něco jiného. A nastojte, pak přijde i přemýšlení o zákonu. To už je tak trochu znamení doby. Možná související s celkovým (naštěstí jen dočasným a krátkodobým!!)  hnědnutím celé planety. Prostě poslední dobou hodně uzákoňujeme to, čeho se bojíme. U chovanců českého ministerstva vnitra se už radši pro všechny případy „dalo pod zákon“,  že policista prostě není vůl. I kdyby se tak nakrásně choval.  Jako například ti policisté, co pustili Konvičku na Staromák, nebo ti, co se tuhle před nedávnem přišli zeptat na FAMU, proč na akademické půdě visí vlajka.

V Polsku zase uvažují o tom, že kdo by snad chtěl veřejně (a možná i neveřejně) spojovat  Řeč pospolitou se šoa, měl by si to prostě taky adekvátně paragraficky odskákat. Nevím, zda to dotáhnou až do chovaneckých detailů, zatím jsem návrh toho zákona nečetl,  ale předpokládám, že jako každý slušný zákon bude mít i nějakou preambuli a prvních pár paragrafů zřetelně vymezí pojmy. Abychom se náhodou neocitli ve zmatku.  Pak mohou vesele nastoupit i prováděcí paragrafy a stanovení  konkrétní výše trestní odpovědnosti.

Ten zákon, pevně doufám, jasně (a politicky korektně) zdůrazní celou pravdu. Nejen její pohodlnější část.  Se šoa skutečně zase až tak moc nemáme, a plno našich lidí  židům dokonce skutečně pomohlo. Ostatně ze skoro šesti milionů Poláků, kteří během války zahynuli, byly celé tři miliony polských židů. Kdyby ty ostatní nevozili k nám, neradovali bychom se z holínek a kožichů tak, jak to sami přiznáváme v dokonalém Lanzmannově dokuemtnu. Prostě by se radovali někde na Slovensku, v Řecku anebo na Maltě. To okol Oswienczimi byl jen úradek Nenáhody.  Německy dokonalé vyhlazení, recyklaci a zužitkování jednoho etnika  Polsko nikdy nenaplánovalo ani neprovozovalo.  My tu už totiž po staletí praktikujeme svůj ryze polský antisemitismus. A německé továrny na nejen židovskou smrt nás v tom nezastaví.

Jasným důkazem je například Jedwabne. To už se psal rok 1941. Fronta se tak posunovala cik cak, chvíli komunisti, chvíli Němčouři. Obojí svoloč. Na „naše“ židy se tehdy ovšem už  říšké rasové zákony vztahovaly, a bylij sme to my, Poláci, kdo takový „náš“ pogromek a jenom na „naše“ židy zorganizoval. Pravda říšké úřady nám jemně naznačily, že za případné násilí na těch židech nebudeme trestání. A tak jsme jich včetně žen a dětí za živa upálili asi 340. To ještě není genocida, a v nejhorším případě jen tzv. spontánní.

Maličko nepříjemné jsou ovšem ty Kielce. To už se totiž psal rok 1946. Bezmála přesně rok po skončení války. Ale obětí bylo ještě méně.  Necelá stovka. Prostě zaostalý pověrčivý venkov. Jakápak krev do macesů. Davu to holt maličko ujelo. Takže prosím pěkně, milý světe, se Šoa nic společného nemáme, vyhlazovací tábory v Polsku nebyly polské, ale antisemiti a hlavně antijudaisté jsme! Od té doby, co Pospolitá sklonila své koleno před Bohorodičkou.

Jestliže takhle, pak bude ten eventuelní zákon politicky korektní. Ale i kdyby dopadl jako většina poslední dobou a napříč celým světem vznikajících legislativních norem, jedno nesporné pozitivum mít bude tak jako tak. Ten legrační zákon totiž dokonale potvrdí jiný. Vlastně starý Zákon. V Písmu se totiž praví:. „Já jsem Panovník, navštěvující nepravosti do třetího až čtvrtého kolene.“

A Big Boss to pochopitelně nemyslí geneticky. Jakože když děda udělá botu, bude mít pravnuk víc uhrů. Myslí to časově. A ono to vážně funguje spolehlivě jako elektromagnetická indukce nebo fotosyntéza.  Mindráky – dokonce i skupinové mindráky – trvají leta. S čím se nevyrovnám, to mě žere. Co mě žere, to vytěsním. A aby mi to někdo mimoděk zase neodtěsnil, radši o tom ani neslyším. A hlavně nemluvím, protože to bych pak, abych o tom mluvit dokázal, musel nalévat obě vína. Červené i bílé. Nejen to „moje“, to které bych tak rád pil. Bez octa a vinného kamene. V Polsku jako v Čechách nebo u Obamů. – Ostatně, sami jste si určitě všimli, jak zatraceně špatně se dnes hledá, kdo to vlastně volil Zemana. Nebo znáte dostatek Němců, co přiznají, že jejichž děda byl u SS? A že se tam docela činil?

Takže polští antisemité? Vždyť pravím, jen drobničky. Proti masakrálním rozměrům nacistické genocidy skutečně zanedbatelné. Navíc nikdy negeneralizujme!!! Tak proč jen polští? On ani ten antijuadiusmus není vyloženě polský. A hlavně –  i ten je pochopitelný. Protože ti židáci byli dycky prachatí a navíc kašlou na obchod se spasením. Všecko je o.k.  Prostě jen do té doby, než dostaneme koule to přiznat, o tom doporučíme nemluvit. A pro sichr dokonce zákonem.