Obyvatelé Gazy platí úplatky ve výši dosahující až deseti tisíc dolarů, aby je egyptští pohraničníci nechali odejít z poloostrova. Podle pondělní zprávy stanice Al Jazeera je obvyklá cena za dospělého tři tisíce dolarů, z nichž pětinu dostane zprostředkovatel a zbytek egyptský voják, který ilegální přechod přes hranice zorganizuje.
Jedná-li se o osoby, které se z nějakého důvodu ocitly na egyptské černé listině jako „bezpečnostní hrozba,“ vystoupá poplatek převaděčům na částku 10.000 amerických dolarů. Egyptští vojáci nejsou vybíraví: berou hotovost, zlato i elektroniku. Podle Al Jazeery ochota Palestinců platit za převod horentní sumy svědčí o nesnesitelných poměrech v Gaze. Zpráva OSN z roku 2015 předpovídá, že kvůli nefunkční infrastruktuře bude Gaza do pěti let neobyvatelná.
Izraelská nevládní organizace Gisha a aktivistické centrum, zabývající se právem na svobodu pohybu uvedly, že hraniční přechod Rafah byl naposledy otevřen po dobu pěti dnů na přelomu června a července. Opustit Palestinu jím směli jen nemocní, studenti s povolením k zahraničnímu studiu a držitelé zahraničních pasů. Gisha také udává, že od začátku letošního roku byl přechod Rafah otevřen celkem jen na dva týdny. Po nástupu egyptského prezidenta Abdel Fattaha El Sisiho k moci vstoupil v platnost přísný zákaz přechodu státních hranic; Sisi se totiž bál, že Hamas, který v Gaze vládne, je ve spojení s Muslimským bratrstvem. V roce 2013, poté, co byl svržen demokraticky zvolený prezident – člen Muslimskébo bratrstva – Egypt Bratrstvo prohlásil za teroristickou skupinu.
Hraniční přechod Erez mezi Palestinou a Izraelem, jediný další výstupní bod z Gazy, je uzavřen izraelskou armádou.
1 Komentář
Po upevnění pozice Hamásu v Gaze zavedl Izrael v listopadu 2007 menší sankcičku ve formě blokády ( neplést si to s bojkotem – opravdu to není to samé) na dovoz zboží do obory. Což v praxi znamenalo snížení počtu tranzitních dodávek z průměrných 12 000 měsíčně ( vztaženo k r. 2005 ) na 2000 měsíčně (to jest 16 % průměru). V červnu 2008 vyhlašuje Hamás půlroční moratorium na útoky z Gazy což se mu víceméně daří dodržet. Očekává zrušení embarga a jednání. Na podzim 2008 nastává navýšení dodávek o celých 30% na 2600 měsíčně (to jest celých 21% původního průměru z roku 2005 ). Ale Hamás to nedokáže nikterak náležitě ocenit. Izrael se mezitím chystá na volby a na operaci Lité olovo, připravovanou se 6 měsíčním předstihem, viz. zde:
http://zahranicni.ihned.cz/blizky-vychod/c1-31885180-jak-izrael-chystal-palestincum-lite-olovo-taktika-valky-v-detailech
V tabulce na konci článku o raketových útocích jsou ztráty, které způsobilo Izraeli raketové a minometné ostřelování z Gazy mezi léty 2001-2015. K těmto obětem patří jěště několik přes plot zastřelených pohraničníků a civilistů viz. zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_rocket_attacks_on_Israel
To je jedna miska vah. A co patří na druhou?
Říkám si, co by v takové situaci dělal náš Dalík z Kozojed. Asi by zahodil housle a dal se z nouze na tunelařinu. Nakonec v tunelaření měl celkem praxi.