Asi bychom neměli říkat Desatero. Anebo přinejmenším „desatero přikázání“, ačkoli to helénisticko-křesťanský svět do našich nakrásně bezvěreckým myslí tahle zavedl. A dokonce spekuluje o počtu „pět proti pěti“ a hledá nějaké spojnice a paralely mezi prvními a druhými pěti pokyny. Ani tradice jidiškajt nezpochybňuje, že jde o deset výroků zazněvších na Sinaji, tak jak se je lze dočíst v parašat Jitro, nicméně pokynů je třináct.
Vím, nepřicházím s ničím novým, beru to spíš jako příležitost podívat se, jak vnímá Písmo a halachu židovské myšlení. Pokyny Sladkého požehnaného jsou tu, mají svoje zřejmé a zřetelné opodstatnění a především také své důsledky. Už tady! Ne až někde v nebíčku anebo peklíčku. Na to se totiž také rádo zapomíná. A sami víte, jak dlouho bychom mohli filosofovat o tom, že trest smrti je naprosto legitimní a legální, jen vynášet ho zmanipulovaně (a příliš často) je špatné.
Pojďme jen docela kratičce zalistovat knihou Ha-chinuch.
Chinuch je tradičně připisovaná rabi Aharonovi Ha-levi z Barcelony /Ra*ah/ – dost možná proto, aby se knize dodala buď určitá historicita. /Ra*ah žil v rozpětí let 1235-1290/ – anebo aby byla připsána slovutnému učenci. To je ovšem nepodstatné. Chinuch je vlastně jakýsi přehled všech micvot, podobně jako to známe z Mišne tora od Maimonida. Základní rozdíl mezi Maimonidem a Knihou *Chinuch (zasvěcování a vzdělávání) je v tom, že *Chinuch postupuje Tórou od Stvoření (parašat Berešit) verš po verši. Zjišťujeme tak, kde a v jakém pořadí se jednotlivé Rambanovy micwot v bibli objevují. Krátce se zamýšlí i nad vlastním obsahem micvot nebo, chcete-li, důvodem jejich vydání (často docela jinak vysvětlovaným, než jak jsme – ovlivnění helénisticko-křestanským vnímáním „desatera“ nebo i vlastní četbou bible – zvyklí). U každé z micvot také doplňuje její závaznost (pro koheny, muže, ženy, jen pro Erec Jisroel apod). Každá je také klasifikována i z pohledu trestní odpovědnosti. A tím nabízí nám studentům doslova románový příběh zrodu a „chronologie“ jednotlivých *micwot a zároveň hlubší pochopení, jak vlastně k pojmu „micwa“ jidiškajt přistupuje.
V Knize zasvěcení (do vzdělávání) se zaměřmě konkrétně na druhou pětici z „deseti“ přikázání. Vnímáme je stejně nebo maličko jinak jako tradice? A odtud, pokud se narodí zvědavost a otázky, je už jen skok k Mamonidovi a do Talmudu. (Čísla u podtitulků počítají : křesťanské přikázání / pořadové číslo z celkem 613 micvot podle Ha-chinuch)
6./34. Nezabiješ / Nevinného nezavraždíš
Micva učí, že lidé se nezabíjejí. Čteme: “lo tircach“ – nezavraždíš. (ex 20:13). Kořen této micvy je nabíledni pro všechny, kdo žijí pod sluncem. Svět byl stvořen proto, aby nesl své plody a rozhojňoval se. Jsme tedy varováni, ať ho neničíme a nepoškozujeme. Proč zabíjet jiná stvoření obývající svět? Snad jedině odrodilci a naprostí svévolníci musí být ze společnosti odstranění, jak čteme v Příslovích: Z prospěchu spravedlivých veselí se celé město, jedině snad smrt svévolníků přináší jásot (prv 11:10).
Protože svévolníci netouží vesmír budovat, ale ničit. Pro ně platí také to, co najdeme v trakt. Bava mecia – plevel, trním a bodláčí se z vinice odstraňuje. A podobně jako u bodláčí na vinici, odstraněním svévolníků vinici vemíru budujeme, taže můse nést více a lepších plodů, kdežto oni ji usilují zničit.
Detailní hilchot pak učí, že není rozdíl mezi svévolným zabitím lidského stvoření anebo usmrcením nemocného, který beztak pracuje k smrti. Klade se důraz dokonce i na to, aby *goses (umírající) byl přenechán nebesům a nikdo nezkoušel jeho odchod milosrdně ukončit. Zemřel by následkem něčí manipulace, i na takového člověk ase vztahuje soud za přestoupení tohoto pokynu. Všechny je najdeme v devátém oddílu trakt. Sanhedrin.
Vztahuje se na všechny, vždy a všude. Kdo varování přestoupí a vědomě úkladně zabije, najdou-li se hodnověrní svědci, bude potrestán na hrdle stětím (be-sajif). Jak posoudit neúmylsné zabití učí talmud také.
7./35. Nesesmilníš
Micva učí, že by nikdo neměl vstupovat ke kterékoli vdané ženě. Písmo říká „lo-tinaf“ a podle tradice se výraz *niuf (smilnění) týká především vdaných žen. Jak se dočteme v talmudu – „smilstvo *niuf se týká jen vdaných žen“. Podruhé se tento požadavek opakuje v parašat Achrej: Nepoložíš se tělesně s ženou svého bližního, čímž by ses poskvrnil (lv 18:20);
Kořen této micvy je dán již od stvoření. Sladký požehnaný stvořil vesmír tak, aby každá jeho složka přinášela své „ovoce“ v rámci „svého druhu“, aniž by se druhy mísily. A to se pochopitelně týká i lidského semene. Každý člověk má právo znát své símě, nikoli aby se semena (i semeno) mísily. Smilstvo jako takové je zdrojem celé řady škod a reprezentuje následně porušení celé řady micvot, jež nám Vznešený vydal. Například úctu k rodičům, nevstoupit ke své pokrevní sestře a řady dalších. Otec má také plné právo znát své potomky. A za těchto okolností lidé neznají své skutečné příbuzné. Pokud se člověk zmocní vdané ženy, porušuje také kategorii krádeže (*gezel), o níž se Vznešený vyjádřil, že prozíraví by se jí měli vyvarovat. Smilstvo jako také a tento druh smilstva obzvlášť vede nakonec dokonce i zabití. To známe velmi dobře, jak příroda donutí jedince žárlit na právoplatného manžela vdané ženy, že je dokonce schopen plánovat vraždu. A řadu dalších škod (poškození vesmíru).
Hilchot určují, jak se co nejúčinněji porušení tohoto varování vyvarovat. A soud je pak stejný pro oba, smilníka i smlincí ženu. Protože i jí platí toto varování a i ona je v tomto ohledu pod zákonem. Vše je dokonale vysvětleno v trakt. Sanhendrin. A oba jsou trestání hrdelním trestem *chenek. Při smilstvu se zasnoubenou paanou jsou rovněž trestání na hrdle. Ovšem kamenování (skila). Byla-li zasnoubená panna z čeledi kohanim, je usmrcena upálení a viník zasluhuje *chenek. Toto varování se vztahuje bez výjimky na všechny syny člověka, jedno, jde-li to žid nebo někdo z ostatních národů a lidu. Uznává se jen jeden drobný rozdíl. U národů je za vdanou považována ta, s níž její manžel absolvoval manželský styk, v lidu Jisroele každá žena, která absolvovala *kidušin – i kdyby k manželskému styku ještě nedošlo.
8./36. Nepokradeš (?)
Z pohledu jidiškajt hovoří tato micva nejen o krádežích, ale také o „lidokradetví“ – tedy o tom, že alespoň uprostřed lidu Jisroele nelze ukrást (unést) žádnou lidskou bytost, neboť sice čteme „lo tignov“ – nepokradeš, ale tradice vysvětluje, že je míněna především krádež duší.
Podle hilchot, jak je zmiňuje Rambam není rozdíl, „ukradne-li“ někdo dospělého anebo dítě obojího pohlaví. Protože duše je prostě duše. Podrobnosti najdeme v 11. oddílu traktátu Sanhedrin.
Vztahuje se na všechny a platí vždy a všude. Kdo toto varování přestoupí, zasluhuje hrdelní trest oběšením – *chenek. U těch, kdo kradou duše (otroky) na prodej, začíná podle trakt. Sanhedrin jejich trestní odpovědnost až okamžikem, kdy takovou bytost prodali, neboť čteme na jiném místě: *we-gonev – Kdo by uloupil člověka, aby ho prodal a bude mu to prodání prokázáno, zemře. (ex 21:16);
9./37. Křivé svědectví nebo svědectví (?)
Tato micva nás nabádá nesvědčit křivě. Jak čteme v Písmu (ex 20:16) a opakovaně ještě jednou (dt 5:20);
Kořen tohoto pokynu je nabíledni. Vždyť faleš je opovrhována a zatracovaná v očích každé bytosti. A naopak na pravdivém svědectví stojí vesmíry. Protože o každé lidské rozepři musí vždy rozhodnout svědkové A křivé svědectví vede postupně ke zničení ideálního soužití.
Hilchot, kdo může svědectví vydat a kdo ne, co dále diskvalifikuje některé konkrétní jedince od možnosti svědčit, co musí obsahovat náležité svědectví, jak svědectví ověřit, jaké jsou rozdíly mezi majetkovými a občanskými spory a tím i rozdíly mezi požadvky na svědky a jejich vlastnosti a bezpočet dalších detailů, najdeme v traktátu Sanhedrin a na dalších místech v talmudu.
Platí vždy a všude, pro muže, ne však pro ženy. Tóra ženy ke svědectví nenutí, protože hilchot ohledně svědectví vyžadují hluboký ponor a také zkušenosti. Kdo varování přestoupí, má být potrestán přesně tím trestem, který by hrozil souzenému a kromě toho pochopitelně i výprask (malkot). Což se rovněž dočteme v traktátu Sanhedrin.
10./ 38. Nepožádáš – čeho vlastně ?
Tato micva nás vede k tomu nepodnikat úmyslně nic takového, co by nás vedlo ke snaze připravit bližního o něco, co patří výlučně jemu. Neboť stojí psáno: Lo tachmod – Nebuď žádostiv (ex 20:14). A naši Moudří osvětlují ještě dalším biblickým veršem, totiž veršem: Neprahni, aby ses toho zmocnil (dt 7:25), že varování „lo tachmod“ nezahrnuje pouze dokonaný skutek, ale i myšlenku. Kdokoli už pouze jen přemýšlí o tom, jak libovolným nátlakem donutit bližního proti jeho svobodné vůli věc vydat, přestupuje pokyn „lo tachmod“. Jedná se o tzv. *netinat damim (smrtelný nátlak) – tato kategorie, jak víme neznamená pouze skutečné ohrožení života, ale jakýkoli způsob nátlaku, za účelem získání požadovaného. Až potud naši Moudří.
U kořenů tohoto pokynu je ochrana jedince před takto nedobře motivovanému uvažování. Protože, kdo mu podlehne a dovolí si (byť jen v myšlenkách) rozvíjet, jak se kýžené skutečnosti (náležející bližnímu) zmocnit, může časem přestat brát jakékoli ohledy. Pokud bližní odmítá věc vydat nebo prodat, přemýšlí žádostivec o tom, jak ho přinutit. A kdyby mohl, klidně ho kvůli tomu i zavraždí. Jak vidíme nejen v příběhu o Nábotově vinici.
Hilchot, jak se náležitě se co nejlépe vyvarovat neblahé vlastnosti přemýšlet, jak bližního zbavit jeho svobodné vůle a donutit k vydání, najdeme hojně komentované v talmudu a v midraších.
Platí vždy a všude, pro muže i ženy, avšak kdo se proti tomuto varování proviní – a to dokonce aniž by bližnímu cokoli provedl – není kupodivu trestán *malkot (výpraskem). Proč? Protože v reálném životě byla (resp. byla by) kýžená skutečnost majitelem nakonec vydána jakoby za protihodnotu, ačkoli tou „hodnotou“ byl nakrásně nátlak. Lidmi tedy trestán být nemůže, nicméně přestoupil Královský pokyn, a víme, že Panovník má své posly a vyslance, kteří si již patřičnou odplatu dokáží vyžádat.
p.s. Poděkování Karle, tématu se ještě budeme věnovat.
Více o micvot, Rambanovi i Chunuch najdete na Kešetu.
Autor
16 Komentářů
Děkuji Bohu Všemohoucímu, jehož Syn z nás sňal nutnost poslouchat taková chytráctví k ospravedlnění zla.
Milane, žádné absolutní zlo neexistuje, zlo má v sobě kousek dobra a dobro má v sobě kousek zla – JING a JANG))
Opravdu?
Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit.
Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.
Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým
Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.
Ale jenom to Peklo Erichu, Vás ale vždycky posune dále))
Davide to bylo pro Milana. Křesťané se nemohou distancovat od nařízení Boha Starého Zákona.
S tím Váším názorem, který když jej aplikuji do praxe tak může znamenat že například i s teroristou ( bývalým )má cenu jednat, víceméně souhlasím. I když určitě existují nenapravitelní sociopati. S tím peklem to tak může být. Jenže – můžu se mu ubránit, a protože jej znám tak je dokáži identifikovat a bojovat proti němu, nebo se jím nakazím a budu jej šířit dál. Dnes je v módě nenávidět a halí se to za slůvka jako obezřetnost atd.
Ok, souhlas))
Erichu,Milan dost možno nenarážal na Zákon a Prorokov,ale na:,,…Až potud naši Múdry."
…pozdravujem
…ano, prave preto ze Jezis hovori ze nepominie ani jedna ciarka zo SZ ci Tanachu, tak je dobre diskutovat ci pisat a poznat interpretaciu desatora alebo textu Exodus 20 od vzdelaneho a scitaneho žida :) nie to co pomylene vytvorila hlavne krestansko katolicka teologia …prekrutenie soboty na nedelu, povolenie stavat sochy uctievat obrazy a pod…
…aj to nezosmilnis sa vyklada trochu odlisne viac ako neunosne bremeno, nez prijemne jarmo tory :)
…zaujimavy je aj pohlad na "nepoziadas" ten sa tiez pletie a spaja v katolickom prostredi s pokynom nezosmilnis
…len este doplnim k tomu: "propadne ohnivemu peklu" , jezis tymto vyrokom neoznacuje miesto kde duse ludi putuju po smrti aby tam na veky trpeli…ale ze pojde ci prepadne sudu na stupni rebricka od miestneho cez sud velrady /rady/ az po sud najvyssi, ten ktoremu nikto neunikne…ani Jezis sam :) teda len sud, kategoria din
Lidičkové, nenechte se zavléci do různic. To je krásné slovo – vnimat něco různě = různice. Milan na začátku diskuse je asi také teprve na začátku své cesty Domů. Určitě nechtěl provokovat anebo vypadat jako křestanský fundamentál. Vždyť dostal nabídku, podívat se na některá přikázání pohledem svých kořenů. Namísto toho se potřeboval přidržet něčeho jiného, a tak mu to krapet ujelo. To Jozef (Urban) na to jde skvěle. — Nu, a pokud je Milan skutečně "fundoš" – má cenu s ním diskutovat? Svět je jednoduchý a tóra je širší a hlubší než všechna moře :))
Nepožiadaš,nedychtíš Nábot?Môže.ale nemusí.Skôr by som sa zamyslel na spojenie ku ,,Edenu".Lákavý a žiadúci.Zlyhanie človeka a 10.vyhlasovaná náprava?
Nábot(spolu so Sd 20,4 ž 94,6)je skôr o zabíjaní.(6.ako prvé na druhej doske oproti 1.)Ak niekto skutočne verí,že Boh je Tvorca a Udržiavatel ludského života,nebude predsa ,,vraždit".A nie náhodou pokles viery sprevádza pokles hodnoty ludského života.
Vážený autore, můžete důsledně rozebrat třetí podle tóry.
Díky.
Danny, ono to vede ještě mysticky hlouběji. Sladký požehnaný uzavřel několik smluv. S Adamem – rozkvěťte a rozzářete zemi (vesmír), s pokolením Noé (už nebude paušální trest, už nikdy další potopa, protože dobro ve vás je, jen pohnutky se občas míjejí – od "páchání" dobra až ke svévolnému ničení), s Abrahamem (za důvěru ve Smysl – dám skrze tebe požehnání vesmíru) a pak na Sinaji s lidem Jisroele, jako nositeli poselství pro všechny. Z toho důvodu je každá smlouva /slib i vztah) stejně mystická, jako ty smlouvy b-ží. A proto "dychtění" a přemýšlení o tom, jak dosáhnout jakékoli "smlouvy" násilím či donucováním, je vnimáno jako porušení smluvních závazků – ti dva (manželé) si něco slíbili, jsem povinen to respektovat a ne přemýšlet jako David, když okukoval Betšabé :))
Kedysi som čítal pekný koment:žiadostivá túžba po majetku(v 10.)po majetku iných je súčastou ludskej prirodzenosti,preto sa rabíni pýtajú,ako ju môže Tora zakazovat.Ibn Ezra odpovedá nasledovne:dá sa očakávat,že chudobný a jednoduchý rolník bude žiadostivo túžit po susedovej dcére,ale nie po královnej,ktorá je príliš vznešená a nedosiahnutelná,než aby na to mohol vôbec pomysliet.Ide o to,že rozumný,logicky uvažujúci človek(kritickým myslením zbavený duševného tuku,smile)túži po veciach,ktoré sú v jeho dosahu,a nie po tom,čo presahuje jeho predstavivost.Podobne aj skutočne veriaci človek(1.,,prikázanie"-vynesený na krídlach orla..)uzná,že majetok,ktorý Boh doprial jeho susedovi,je pre neho rovnako nedosihnutelný ako královna pre chudobného rolníka, a ani mu nenapadne žiadostivo po nom túžit.Takže žiadostivá túžba po majetku je v konečnom dôsledku prejavom nedostatočnej viery v Boha a Tore zrejme prináleží vyžadovat rozvinutie.
Fanndo – mohu slíbit to, co píše Ha-chinuch. Kdybychom chtěli vše, co učí tóra, je to na překlad celého kusu Talmudu. Ale za inspiraci velice děkuji. Vynasnažím se. :)
…pri citani komentarov ma este napadol jeden vers Mt 5, 27 -28 kde aj jezis komentuje to Nepoziadas/lo tachmod/, zaujimave je ze v tom zdrojovom texte je "ho blepón gynaika pros to epitchymésai", t.j. ten kto hladi na zenu vo vztahu/ci smerom/ ku ziadostivoosti, alebo presnejsie k celemu okruhu pokynu NEPOZIADAS.. nie ziadostivo tuzi, ci ziadostivo hladi a ci ma ziadostive sexualne pocity:)
…riadiace sloveso vety je totiz sloveso " ho blepón" "ten hladiaci" t.j. premyslajuci, uvazujuci, spekulujuci ako dosiahnut prekrocenie , toho celeho okruhu Nepoziadas…, alebo ako vyvinut ten "netinat damim", smrtelny natlak a pod…presne ako spekuloval david ohladom betsabe, ked ju chcel nepravom ziskat..
/teda nie ze citil k nej naklonnost a vzrusovalo ho, pritahovala ho a tuzil po nej, ale "hladel" ako ju dostat, aj ked uz bola vydata a nemal narok…/
"to epitchymésaj" – poziadanie, spodstatnely infinitiv, oznacujuci cely okruh pokynu "lo tachmod" …
Teda Jezis sa s Achabovym vykladom celkom stotoznuje :)
be*H
Tak jsme se s Davidempokusili maličko vyjít vstříc Fandovu dotazu na přikázání "Nevezmeš" – coming soon :))