Kdo nezná minulost, nezná ani budoucnost. V těchto dnech si připomínáme události spojné se smutným datem 21. srpna 1968. Tehdy se psaly dějiny. Uplynulo 49 let a mnohým z mladší generace tento den nic neříká. Zlobit se na ně za to a častovat výrazy o tuposti nemá smysl. Mnohem důležitější je soustavně pracovat na tom, aby česká historie nebyla lidem cizí, aby je zajímala. Je mnoho milníku, které je třeba stále připomínat. A nejen holými fakty, poučkami a strohými komentáři. Jak na to ukazuje třeba kniha Františka Tichého Transport za věčnost.

Přátelství trvá i v nejtěžších časech

Honza je obyčejný dvanáctiletý kluk. S dalšími třemi kamarády žije jako mnozí další v jeho věku. Prohánějí se ulicemi. Zažívají dobrodružství a myslí si, že jejich přátelství nikdy neskončí. Přijde ale protektorát a s ním i nově nastalé změny. Honzův otec je zatčen gestapem a nikdo neví, kdy se vrátí a jestli vůbec. On a jeho mladší sestra zůstanou sami a stále ještě malý kluk musí rychle dospět a postarat se o oba. Jaký je vlastně život dětí a mladých lidí v začátcích fungování protektorátu? První část knihy se právě tomuto období věnuje. Druhá popisuje nově nastolená pravidla. Protižidovské zákony, žluté hvězdy a první transporty. Mezi chlapci dochází k prvním názorovým třenicím, ale přátelství stále drží. Všichni se pomyslně přesunou do dílu třetího a taky do terezínského ghetta. Jak žít tady? Jak přežít všudypřítomné zlo? Celý dobrodružný příběh popisuje nejen samotné životy chlapců, ale taky dobové události a otázky, které si tehdy kladl skoro každý. Je snadné je dovolit, aby násilí propuklo ve své nejkrvavější podobě?

Jak na tu historii?

Přiblížit dnes dětem a studentům období druhé světové války není snadné. Je problém orientovat se v současné politické situaci, natož potom pochopit, jak to bylo před více než sedmdesáti lety. A hlavně pochopit všechny souvislosti, které vedly k jednomu z nekrvavějších konfliktů v historii. Nebyla to jen válka, byl to taky pokus vymazat celý jeden národ ze zemského povrchu. Dnes se nám to může zdát téměř nereálné. Stejné pocty ale zažívali i lidé ve 30. letech minulého století. Něco takového se nemůže stát. A stalo se. Kniha Františka Tichého Transport za věčnost je vynikajícím pomocníkem a průvodcem, jak přiblížit dětem období šoa a při tom je nezahltit jen holými fakty. Společně se čtveřicí chlapců můžou zkusit prožít temné období našich dějin. A co víc, budou-li chtít, můžou se o období druhé světové války začít zajímat mnohem podrobněji.

František Tichý *1969

V devadesátých letech založil alternativní Gymnázium Přírodní škola. Se svými studenty se už skoro deset let intenzivně věnuje studiu životů v židovských ghettech. Společně odkrývají výtvarná díla, divadelní hry nebo poezii. V roce 2014 vydal autobiografii Petra Ginze Princ se žlutou hvězdou. Transport za věčnost vyšel už před časem vlastním nákladem, a hlavně pro školní účely. Jako novinka se na pulty knihkupectví dostal až v létě. Může se stát nejen čtivým svazkem v domácí knihovně, ale taky dobrou pomůckou pro učitele dějepisu.