Píšu schválně ještě teď, i když už je šábes. Protože zítra by to už mohlo vypadat jako generálování po bitvě. Navíc s pohodlnou kaprálskou holí knížecího rádce v ruce. Biblický pokyn „Nepostoupíš po množství ke zlému“, neboli nenech se většinou strhnout ke zlému, si vybírám maličko naschvál.

Jako terapii všem, kdo od zítřka začnou redukovat své fejsbůkové přátele, vykřikovat zoufale cosi o emigraci (ostatně kam?), anebo proklínat ty, co k bezcenným schránkám s otvorem vůbec nedorazili, takže právě a jen díky nim ten „jejich“ favorit nepostoupil. A tím de facto nepostoupili do finále pošetilé reality show ani oni. “Tvůj” favorit není tvůj. Favorit je jen jeden a svoji kampaň provozuje zhruba 4000 let.

Nepostoupíš? No a co?  Důležitější jsou docela jiné skutečnosti, učí nás Nebesa. Nenechat se strhnout.  Na okraj si dovolím ještě před závorku vytknout, že halachická tradice  ve všech ostatních případech „postoupit po množství“ důrazně doporučuje. Ve smyslu, pokud se většina tvé komunity dohodne vítat Princeznu  dřív, než doporučuje tóra, respektuj to.  Pokud se většina tvé komunity rozhodne platit poplatky za odpad k 15. ijaru – respektuj to.   Demokratickou většinu (nikoli náboženskou anebo ideologickou) respektuj! S výjimkou hrdelních pří, jichž se právě tento pokyn týká. V těchto případech platí soubor docela jiných pravidel (ex 23:1-3):

Nenech se oblnout nepravdou (nebudeš vynášet pověsti křivé), nikdy se nesmiřuj s morální prasárnou, i kdyby byla politicky korektně okecána (neklaď s bezbožným ruky své), nenech se strhnout a nejednej pouze pragmaticky, jen abys prosadil svou (nepostoupíš po množství, tak aby ses uchýlil ke ztrátě soudnosti). Dokonce si ani nezkoušej hledat falešné a zdánlivě ušlechtilé důvody pro takový postup (ani chudáka nebudeš šanovat, protože je to chudák). Právě proto, že jedině tady – když jde o život obžalovaného – hrozí „demokratický“ justiční omyl. Jinými slovy, pokud to tak cítíš, nesmíš „demokratickou většinu“ respektovat a nikdo ti to nebude mít za zlé. Naopak, Nebesa ti to docela důrazně doporučují. Vždyť jde především o tvůj život. Neboť na jiném místě tóra učí, kdo vydá falešné svědectví, bude mu vyměřena trestí sazba, která hrozila obžalovanému. A v případě hrdelních zločinů je to jednoduché – život za život.

Pravda,  tenkrát (tři kapitoly po vydání desatera) byla i ona „většina“ vnímána daleko přísněji než dnes, kdy soudně potvrzený lhář pléduje z těžko čitelných pohnutek za jiného lháře a jehož ústy je bytost ještě nestydatější než součet obou předchozích.  Tehdy – podíváme-li se na Jetrovu radu jeho zeťákovi Mošemu – ta takzvaná „většina“ nikdy  nemohla vzniknout z tak malicherného důvodu a tak nedůstojným způsobem, jako vznikají ty dnešní.  Vlastně jenom proto, že ti, co se v Micrajimu naučili říkat: „Kdo neokrádá faraóna, okrádá rodinu“, přejedení jogurtama z dovozu, s hypotékou na krku a z rozčarování, že je realita krapet jiná, než když z Micrajmu po pesachové noci odcházeli, začali při putování pouští to staré heslo modifikovat do podoby: „Když nemůžu krást já, popřejme to Andrejovi, Moše bude mít vztek!“

Tehdy se dohodlo vždycky jen deset chlapů a zvolilo si jednoho. Z deseti desítek vznikla další desítka a ta si vybrala zase jen jednoho atd. Jedině takovýto postup, tvrdí Jetro, dává záruku, že nikdy nevznikne „většina s konkrétní koblihou“, ale vždy jen většina prostá.  A u takové halachický pokyn – respektuj většinu pochopitelně platil. Tedy, jak již řečeno, s výjimkou hrdelních pří.

Tři sloupy laskavé a liberální halachy, z nichž se právě kvůli onomu liberálnímu a původně téměř kacířskému přístupu staly postupem času platinové etalony její kodifikace – totiž Ha-chinuch, Raši a Maimonides – ve svých komentářích svorně tvrdí. „Tento pokyn (nepostoupíš) nám byl dán proto, aby lidská bytost nikdy nezapomněla přemýšlet vlastní hlavou. Ona totiž většina a samotné vědomí, že je to většina občas svádí ke zjednodušenému způsobu uvažování. Povolit, respektovat ji, kór, když tak učí tóra.

Jistě.  Přizpůsobení se datu odevzdávání komunálních poplatků anebo předsunutí šábesové liturgie život neohrozí. Ani odsouzencův ani tvůj. Pokud ti ale nevadí, že některá letadla dokáže zdržet i slabší protivítr a že se nejen polopravda ale dokonce účelová lež stávají běžnou společenskou normou, nejsi ohrožen, ale sám ohrožuješ především svůj vlastní život.

Nezapomínej totiž, že soudnost (pokyn ustanovit soudný závěr) je nebeská povinnost daná všem synům Noé. Přes tu nejede vlak. Postoupíš? Nepostoupíš? Důležité jsou docela jiné skutečnosti. Zachovat si soudnost. A pakliže „většina“ volí nesoudně, ty prostě „po množství ke zlému nepostoupíš“! Pravda, tímto postupem nikam moc nepostoupíš, ale postoupíš o obrovský skok dopředu. Na favoritech zas až tak moc nesejde. Vždyť králů a králíků jsou plné celé dvě biblické knihy.  Králíci byli a nejsou, skýtali naději a potom zklamali, dokonce se někteří z nich stávali  jakýmisi anti-králi vůči těm méně podařeným, ale ani oni nebyli ideál. A i ti jsou ti tam. Jediné co přetrvalo a je nedotknutelné i po zboření Chrámu , je schopnost uvažovat soudně (učí Nebesa!!). To totiž vede dříve či později k pravdě. A jedině ta „vás osvobodí“, vypůjčím-li si slova učitele z Galileje.

A ještě maličkost. Micva „nepostoupíš“ vyučuje ještě jedné zkušenosti, daleko důležitější než favorit a králík – jedno, jestli rozumem nebo srdcem, hlavně ne žlučí, protože přesně tahle volba usmrcuje. Nejen delikventa ale i soudce.