Fredy Hirsch. Pro mnohé neznámý člověk, pro ty, kteří jako děti prošli Terezínem a Osvětimí, vzor a symbol lidskosti a obětavosti. Kdo byl tento muž? Proč je potřeba připomínat stále další a další osobnosti, které přežívaly v koncentračních táborech s hlavou vztyčenou a touhou pomáhat? I o tom je snímek režiséra Rubi Gata – Drahý Fredy. Evropská premiéra filmu bude v následujících dnech a týdnech ve třech českých městech.

Fredy Hirsch (1916-1944)

Narodil se do v Cáchách do velmi liberální židovské rodiny. Od dětství byl vášnivým skautem, bavila ho atletika a aktivně se zapojoval do kulturního života v několika židovských spolcích. Byl zapáleným sionistou. Část jeho rodiny musela v roce 1933 emigrovat. I o opustil Německo a přestěhoval se do Brna. Přestal skrývat svou homosexuální orientaci a žil ve společné domácnosti se svým partnerem. Společně plánovali vycestování do Palestiny, ale z neznámých důvodů jej stále oddalovali. Hirsch vedl skautské tábory, byl trenérem dětských atletických oddílů a vedl divadelní kroužek. V roce 1941 byl, jako člen židovské obce, s mnohými dalšími poslán do Terezína. Jejich úkolem bylo připravit město na příval deportovaných židů. I tady byla celá řada děti a odhodlaný Fredy ve svých aktivitách nepolevoval. Pod jeho vedením děti sportovaly, hrály divadlo a vzdělávaly se. Se stejnou vervou se do svých aktivit pustil i během pobytu v Osvětimi, kam byl deportován po dvou letech strávených v Terezíně. Příchozím dětem zajištoval lékařskou péči a taky se mu dařilo mnoho z nich zachránit před transportem na východ. V Osvětimi vedl skupinu, která organizovala povstání vězňů. Krátce po jeho odhalení nacisty Hirsch, za dosud nevyjasněných okolností, zemřel.

Téměř zapomenutý hrdina

Izraelský režisér Rubi Gat není prvním tvůrcem, který život židovského gay hrdiny zpracoval. Mezi další patří třeba mexický režisér Aaron Cohen a jeho snímek Nebe v Osvětimi nebo německý spisovatel Dirk Kämper a jeho kniha Fredy Hirsch a děti holokaustu. Rubi Gat ale jedno prvenství má. Poprvé se tématu věnuje autor stejného sexuálního zamření jako sám hrdina. Režisér ve filmu kombinuje výpovědi přeživších i animované části, které dokreslují atmosféru příběhu. Jednou z pamětnic je i česká cembalistka Zuzana Růžičková, která zemřela na podzim loňského roku a které je promítání věnováno.

„Tam se nekradlo, tam se nelhalo, tam bylo morální klima jako v normálním světě.“

                                                                                              Zuzana Růžičková

„Lidé ho milovali. Oči pamětníků se rozzářili, když o něm mluvili. Nikdo z nich neměl problém s jeho sexualitou. Lidé ho přijali tokového, jaký byl.

                                                                                              Rubi Gat

 

Snímek bude v České republice uveden v rámci Měsíce queer historie.

  1. dubna, Praha, Filozofická fakulta UK, 19:00
  2. dubna, Olomouc, Univerzita Palackého, 10:30
  3. června, Brno, kulturní prostor Praha, 16:00

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – JOM HA-ŠOA 2018

Další článek

Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní