Rozhodně ano.  Nejen smí – dokonce musí!! Protože jedině on je největším občerstvením, tvůrcem a glosátorem jeho obsahu. Bez pobožných – co by nám zbylo? Jen nějaký ten snímek cizího obídku či večeře, pár užitečných zpráv a přeposlaných linků, nehorázné nestydatosti Ovčího muže a úplně nakonec poznání, že fejs má své limity, snad i pozitiva, ale především byl, bude a zůstává jen nástěnkou osamocených.

Díky pobožným to tam ovšem žije.  Jen oni nejlépe vědí, jaká zvěrstva páchají nejen muslimáci, ale dokonce celý islám.  Míval jsem  přítele (anebo ještě mám?  –Netuším, potkáváme se poslední dobou jen na fejsu.) Skvělý kolík, super výtvarník, týpek s chybama i s dary.  Myslel jsem si vždycky, že trefí  domů (rozuměj k Tatenju), a ajta. On asi bude taky pobožný. Dokonce natolik, že z něj hysterický děs z islámu udělal do půl roku dost neobjektivního uctívače všech anti-islamistů. Žel včetně pošetilého Mstivce a spalovače spoďárů.

Verbálně se stále hlásí k abrahamovským náboženstvím, abrahamovská diskuze je mu ale naprosto cizí. O mojžíšovském sbírání a ověřování faktů ani nemluvě.  Vůbec nebere v potaz, že vlevo dole nic není. Pro něj to tam prostě je. A basta. Přitom není „osamocený“, takže nezbývá než jediné – asi bude pobožný.  Dost se mi ulevilo. Neztratil jsem ho, najít Tátu se mu pořád ještě může podařit.

A kdyby nebyla jeho a jejich pobožnost tak smutná, je vlastně docela zábavná. Taky jste si všimli té nejčerstvější srandy? Pobožní  „-isté“  vzali do dlaní bubínky a šofary a dělají rotyku okolo „ochrany rodin“. Buzici a lesby straší naši kotlinu daleko víc než skutečnost, že se Starci bez skrupulí podařilo plíživě smazat jakékoli hranice mezi pravdou a polopravdou, morálkou a hanebností.  Křesťansko-demokratická rodina pobožných je ohrožena. A je zapotřebí ji chránit.

Pravda buzici a lesby, kdyby měli rozum a mojžíšovské puzení  začít vždy definicí pojmu, by mohli na termín „manželství“ skutečně rezignovat. Vztah, ve kterém žijí opravdu manželstvím není a nebude. Z  etymologického hlediska. A ani z biblického hlediska.  Ne snad kvůli milionkrát  omílaným a vlastně dost nesprávně interpretovaným veršům o homosexualitě jako spíš z jiných důvodů.

1. a) Kvůli stvoření – když Adam seděl ve stínu Nejvyššího a pojmenovával všechny skutečnosti. Tehdy tímto ošemetným slůvkem označil skutečně formální svazek chlapa a baby. Určitě viděl, znal a taky pojmenoval i stejnopohlavní vztahy a určitě je – sám nahatej a s nadhledem nedémonizoval tak jako celé kongresy pobožných. Nicméně manželstvím to nenazval.
2. b) Kvůli pokynu „Nepoložíš břevno před slepého“.   Tady mám problémy dokonce já sám. Umím tolerovat stejnopohlavní páry, mají to s promiskuitou a „rozvodovostí“ ještě složitější než rodiny pobožných,  nezávidím jim a držím palce. Ale přijde mi poněkud proti přírodě, když zamilovaný týpek říká o svém hochovi – „moje žena“.  Jeho žena to prostě není. A kdyby to tak nejen vnímal, ale chtěl tento svůj pocit či pohled nutit i ostatním,  teprve tehdy má být ukamenován, protože pokyn hovoří jasně. „Nebude chlap s chlapem jako se ženou“.  Čímž jakoby bylo řečeno, klidně bude chlap s chlapem, na veřejnosti by souložit neměli, ale jinak pohoda. (dtto ženy).

Ale to jsou jen termíny. Možná jen nebezpečné termínové zkratky. Ačkoli vztah dvou kluků a holek opravdu není a nebude  manželstvím, rozhodně mají (a tím pádem i mají mít!!) veškerá práva jako ti, co uzavřeli manželství „klasické“. Zjednodušeně : ať se jejich vztah jmenuje třeba  „vztah“ anebo to již zavedené „partnerství“, ale ať je k nim ze zákona přistupováno, jako by to manželství bylo. S právy znát zdravotní stav, nést odpovědnost, dědit a také  adoptovat a vychovávat děti. Ony totiž ty ohrožené rodiny pobožných kolikrát zprasí své vlastní děti daleko hůře, než dva zodpovědní buzici anebo lesby.

Ale to je všem nepobožným celkem jasné. Zbytečně drolím drobečky slov. Takže zpátky k ochraně rodin. Napadá vás jediný kloudný důvod, proč by dobře anebo zatraceně špatně fungující rodinu mělo ohrožovat to, že pámbu tu a tam vyrobí nějakého homosexuála anebo lesbu? Budu zatraceně vděčný, pokud se o něj podělíte.  Pomůže nám to rozlousknout i otázku v podtitulku.  Totiž jaký je rozdíl mezi pobožnými a normálními. (Rozuměj těmi, co s Tátou problémy nemají, jenom to nervou na fejsbůk). Pobožný má pocit, že po B*hu podědil všecken rozum, a jeho jest moc i sláva na věky věků. Ti druzí se po B*hu jenom opičí a tak jako on hledí na veškeré stvoření okolo sebe – dokonce i na ty pobožné jako BigBoss krátce po stvoření světa. „I Vznešený hleděl na vše, co stvořil, a aj vše je přec velmi dobré.“ (gn 1:31)