Léto je na spadnutí a čas dovolených je také vzácnou chvílí v roce, kdy si člověk může dopřát klid na čtení a objevování nových knih. Tady je pár tipů, které by vás mohli zaujmout a zpříjemnit vám volné chvíle.
Přijde kůň do baru
Kniha izraelského autora Davida Grossmana, byla v posledních měsících skloňována velmi často. Jednak to bylo účastí autora na Světu knihy a také tím, že za zmíněný román získal prestižní Man Bookerovu cenu. A o čem že kniha je? Citlivý, a přesto drsně vyzírající stand – up komik sehraje představení svého života. Po řadě milých, ale i nemístných fórků, rozehraje osobní zpověď a divákům tuhne úsměv na rtech. Jaké to, když musíte v dětském věku na pohřeb někoho z blízké rodiny a nevíte koho? Nejen křivdy společnosti, které se chlapci staly, důležitým tématem je i stigma, které si sebou do nové země přinášela většina přeživších šoa.
Možné násilí
Autor knihy Dror Mišani se v jednom z rozhovorů svěřil, že jeho knihy nejsou v Izraeli tolik oblíbené, jak by si sám přál. Není to ale díky samotným knihám, problém je v žánru. V Izraeli není zakotvená tradice detektivních románů jako třeba ve střední Evropě. U nás patří detektivky na přední místa obchodních pultů. A snadno tam nejdete i autorovu poslední knihu Možné násilí. Spojuje se tady důmyslné detektivní vyšetřování, příjemný popis prostředí i postav a nechybí ani špetka tajemství a záhad. Pokud pro vás bude kniha zážitkem, klidně sáhněte ještě po jeho další – Případ pohřešovaného (2016). Nebo ještě lépe, nejdříve si přečtěte Případ pohřešovaného a potom Možné násilí. Překvapí vás taky velmi rafinované propojení obou románů.
Soukromá historie páté čtvrti
Pražské židovské město – Josefov. Místo, které znají mnozí velmi živě, jiní jen jako náhodně procházející. A přece jen vás asi napadne, jak je možné, že čtvrť má pět částí? Kniha Davida Jana Novotného vás navrátí do kouzelných uliček Josefova, kde sám vyrůstal a dodnes tady žije. Z okna viděl dějiny. Okupaci, normalizační průvody, návštěvy prezidentů či rozdivočené zahraniční turisty. Kniha Soukromá historie páté čtvrti je příjemným i tajuplným povídáním o uličkách, které měly být v době asanace srovnány se zemí a přes to přežily, stejně jako dochované stavby. A v některé z nich by mohl být ukryt i Golem.
Soukromá historie Páté čtvrti a okolí – David Jan Novotný na JEWISHOP
V jakém jazyce sním?
Jde vůbec psát, když opustíte svoji mateřštinu, svůj domov a potom se celý život stěhujete z místa na místo, učíte se nové jazyky a touha psát ve vás stále žije? Jaké to je hledat nový domov a stále ho nenacházet? Své o tom ví původem ruská spisovatelka Elena Lapin. Narodila se v Moskvě. V dětství se s rodiči přestěhovala do Prahy. V 70. letech se ji podařilo emigrovat a tolik vytouženou svobodu nalezla v Německu. Při pátrání po svých kořenech se vydala studovat do Izraele, s manželem přesídlila do Kanady a svůj polední domov našla v Londýně. Mluví rusky, česky, německy, hebrejsky, francouzsky a anglicky. Poslední z jazyků přijala za vlastní a v angličtině dlouhá léta publikovala a psala. Její kniha V jakém jazyce sním? je poutavým biografickým vyprávěním a popisem životních útrap mnoha emigrantů druhé poloviny 20. století.
Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní
Jak se vůbec mohl udát největší pogrom v moderních dějinách? Bylo šoa opravdu nevyhnutelné? A co na to politické špičky? Kdo tahal za nitky osudů milionů lidí? Právě tímto tématem se zabývá poutavá kniha Jana Láníčka. Autor v současnosti působí jako odborný asistent na University of New South Wales v Sydney a specializuje se na evropské dějiny 20. století, konkrétně na židovsko – nežidovské vztahy. Jeho kniha mapuje období od mnichovské dohody v roce 1938 až po komunistický puč v roce 1948. Jaký byl vztah Československé exilové vlády k židovskému obyvatelstvu a co osudné poválečné vystěhovaní německého obyvatelstva? Dalším z často opomíjených témat v odborné literatuře je návrat a následný život přeživších holokaustu. Kniha patří mezi odbornější, je ale zároveň psána velmi čtivým a poutavým stylem, který pevně udrží vaši pozornost.
Ostny a oprátky
Pokud vás zajímají moderní dějiny, a hlavně období let 1938 až 1953, kniha je přesně pro vás. Útlý svazek pořádně klame. A je to snad i záměr autora. Jiří Padevět patří mezi uznávané autory historických knih (za Prahu protektorátní získal dvě ceny Magnesia Litera), který se zaměřuje právě na naše moderní dějiny, český odboj, šoa a operaci Antropoid. Možná si řeknete, že knihu Ostny a oprátky přečtete za jedno odpoledne. Nejspíš nad ní ale strávíte podstatně více času. Jednotlivé povídky jsou prokládány úryvky z dobového tisku. Mozaika na pohled absurdních situací se propojuje do zlomových okamžiků našich dějin. Významná jména jsou zmíněna jen tak okrajově a pokud přistoupíte na autorovu šibalskou hru, občas použijete encyklopedii k upřesnění jmen postav, načtete mnohem více, než byste čekali. A hlavně – zmiňované období se vám velice hravou a zábavnou formou propojí v jednu souvislou linii. Třeba i ta nejmenší drobnost, kterou každý z nás za den prožije, je klíčovou částí našich dějin.
Autor
Žádný komentář