Občanský kalendář je u svého konce. Rok 2019 se blíží. Snad jej můžeme vyhlížet s nadějí a snad se i těšit. Co se týče kultury, izraelské i arabské, byl loňský rok opět napěchovaný k prasknutí. Věřme, že tomu bude i rok nastávající. A teď už přijměte pozvání a pojďte, alespoň ve zkratce, zavzpomínat na výstavy, festivaly, koncerty, divadelní představení a knihy, o kterých byla řeč a které si zaslouží připomenout minimálně ještě jednou.

Leden

Už po několikáté zavítal do České republiky klavírista Nitai Hershkovits. Posluchačům znám především jako klavírista Avishaie Cohena. S tímto jazzmanem hrál několik let. V roce 2015 se jejich cesty rozešly a Nitai se vydal na sólovou dráhu. Od jazzu se ale neodvrátil. Spíš naopak. Svoji tvorbu v těchto rytmech upevňuje a stále se snaží vymýšlet nové a nové postupy. V lednu zahrál v Brně, v listopadu v Praze a vypadá to, že se sem vrací rád. Tak snad jeho nadšení potrvá i v dalším roce.

Únor

I když je chladný únor krátkým měsícem, nebyla nouze o pestrý kulturní program. Celý měsíc strávil v Praze Utsi Zimring.  Izraelský bubeník, který se dokázal suverénně obklopit nejvýraznějšími muzikanty posledního desetiletí. Hraje moderní jazz s prvky popu a energické fúze. Pokud byste na jeho jméno někde narazili, směle se zaposlouchejte.

Březen

Na začátku jara vyšla poutavá kniha Davida Jana Novotného. Soukromá historie páté čtvrti a okolí. A na mysli máme právě slavnou pražskou čtvrť. Pražské židovské město, Josefov. Součást starého Města pražského. V minulosti zmizela celá řada starých domů. Právě na této čtvrti se nejvíce podepsala pražská asanace, která patřila od roku 1895 do roku 1903 k nejrozsáhlejším svého druhu v Evropě. Podařilo se ale zachovat celou řadu vzácných staveb. A i díky tomu má dnes Josefov tolik kouzelnou atmosféru. Jak se měnil její význam, její obyvatelé? Na to se právě kniha snaží odpovědět. A taky trochu nostalgicky zavzpomínat.

Doporučená cena 450 CZK , na JEWISH E-SHOP 377 CZK!

Duben

Se zvyšujícími se teplotami se začaly rozjíždět první festivaly. A už po deváté hosty uvítal Arabfest. A doslova se rozkročil republikou napříč. Opět jej připravili studenti a absolventi Západočeské univerzity v Plzni. Letošní ročník měl téma “Město“. Filmy, besedy, přednášky, výstavy, kurzy, workshopy, dobré jídlo i orientální trhy. Desátý ročník už se chystá. A aby vám čas lépe utekl, můžete sledovat web Arbfestu https://www.facebook.com/arabfestCZ/, kde najdete i celou řadu dalších tematických pozvánek.

Květen

Izraelská dramatička a herečka Hadar Galron jezdí do České republiky poměrně pravidelně. Vždy ji sem zavane nějaká práce. Spisovatelka a scénáristka je u nás známá především díky své úspěšné hře Mikve. Byla uvedena na pěti divadelních scénách (V prosinci ji v premiéře uvedlo Městské divadlo Zlín) Další hrou, po které naši tvůrci sáhli, se jmenuje I ♥ MAMMA. Od března tohoto roku se hraje v divadle ABC. O tři měsíce později nasadilo na svůj repertoár autorčinu hru Tajemství Divadlo Mladá Boleslav, a to přímo v režii autorky. Pokud byste rádi trochu Hadar Galron, v České republice máte rozhodně z čeho vybírat.

 Červen

S příchodem letních měsíců jsme se zaměřili na nové knihy, které nemusíte číst jen na dece u vody, ale klidně si jimi můžete zpříjemnit dlouhé zimní večery.

Přijde kůň do baru

Kniha izraelského autora Davida Grossmana, byla v posledních měsících skloňována velmi často. Bylo to i tím, že za zmíněný román získal prestižní Man Bookerovu cenu. A o čem že kniha je? Citlivý, a přesto drsně vyzírající stand – up komik sehraje představení svého života. Nejen křivdy společnosti, které se chlapci staly, důležitým tématem je i stigma, které si sebou do nové země přinášela většina přeživších šoa.

Možné násilí

Autor knihy Dror Mišani se v jednom z rozhovorů svěřil, že jeho knihy nejsou v Izraeli tolik oblíbené, jak by si sám přál. Není to ale díky samotným knihám, problém je v žánru. V Izraeli není zakotvená tradice detektivních románů jako třeba ve střední Evropě. U nás patří detektivky na přední místa obchodních pultů. Pokud pro vás bude kniha zážitkem, klidně sáhněte ještě po jeho další – Případ pohřešovaného (2016). Nebo ještě lépe, nejdříve si přečtěte Případ pohřešovaného a potom Možné násilí. Překvapí vás taky velmi rafinované propojení obou románů.

Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní

Jak se vůbec mohl udát největší pogrom v moderních dějinách? Bylo šoa opravdu nevyhnutelné? A co na to politické špičky? Kdo tahal za nitky osudů milionů lidí? Právě tímto tématem se zabývá poutavá kniha Jana Láníčka. Autor v současnosti působí jako odborný asistent na University of New South Wales v Sydney a specializuje se na evropské dějiny 20. století, konkrétně na židovsko – nežidovské vztahy. Jeho kniha mapuje období od mnichovské dohody v roce 1938 až po komunistický puč v roce 1948. Jaký byl vztah Československé exilové vlády k židovskému obyvatelstvu a co osudné poválečné vystěhovaní německého obyvatelstva? Kniha patří mezi odbornější, je ale zároveň psána velmi čtivým a poutavým stylem, který pevně udrží vaši pozornost.

Ostny a oprátky

Pokud vás zajímají moderní dějiny, a hlavně období let 1938 až 1953, kniha je přesně pro vás. Útlý svazek pořádně klame. A je to snad i záměr. Jiří Padevět patří mezi uznávané autory historických knih, který se zaměřuje právě na naše moderní dějiny, český odboj, šoa a operaci Antropoid. Možná si řeknete, že knihu Ostny a oprátky přečtete za jedno odpoledne. Nejspíš nad ní ale strávíte podstatně více času. Mozaika na pohled absurdních situací se propojuje do zlomových okamžiků našich dějin. Významná jména jsou zmíněna jen tak okrajově a pokud přistoupíte na autorovu šibalskou hru, občas použijete encyklopedii k upřesnění jmen postav, načtete mnohem více, než byste čekali.

Ostny a oprátky na JEWISHOP

Červenec

Červenec už tradičně patří festivalu Colours of Ostrava. Každoročně se na něm vystřídá celá řada zahraničních hudebníků. Letošní hvězdou byl izraelský zpěvák Igal Mizrahi, který představil svůj projekt Gulaza. Kapela se zaměřuje na východní melodie. Její repertoár obsahuje staré židovské písně a texty, arabské rytmy, a to vše za doprovodu originálního instrumentálního složení. Izraelský hudebník Igal Mizrahi zpívá písně, které patří ženám. Zpívá je citlivě, s úctou a respektem.

Srpen

V České republice proběhl druhý ročník Dne židovských památek. Většina židovských památek na území naší republiky zanikla v době holokaustu, nacistického běsnění, emigračních vln a následné neohleduplnosti další nastupující totality. Až po roce 1989 bylo možné zmapovat všechny škody a pustit se do náročných oprav toho, co tady po bezmála 50 letech zůstalo. Do dnešních dnů se tak podařilo zachránit na 200 synagog a 370 židovských hřbitovů. Do Dne židovských památek se zapojilo přes 50 míst na celém území České republiky

Září

Tvorba palestinských umělců se k nám dostává jen stěží. Je to velká škoda, protože palestinská hudba nebo literatura přináší mnoho nového a osobitého. Nemluvě o příbězích, které umělci svou tvorbou často vypráví. Letos v září k nám zavítal Mazen Maarouf. Ten žije mezi Islandem a Bejrútem a ve svých čtyřiceti letech má za sebou zajímavou životní cestu.  Narodil se v Libanonu. Válečný konflikt, mezi jeho rodnou zemí a Izraelem donutil rodinu emigrovat do Palestiny. Několikaletý politický boj procházel celým jeho dětstvím i dospíváním. Vyrůstat s válkou za zády žádný med není. Vystudoval chemii na libanonské univerzitě a několik let se věnoval pedagogické činnosti. Učil chemii a fyziku. A taky psal básně. A tato vášeň se mu stala životním poselstvím. Snad se brzy dočkáme i české překladu některé z jeho knih.

www.palestine.mei.columbia.edu

Říjen

Festival Kolnoa je velkým svátkem milovníků izraelského filmu. Letos v říjnu proběhl podruhé. Nabídnul přes 47 projekcí. K vidění byly snímky, které jsou pro izraelskou tvorbu kultovní, ale i ty, které se řadí k horkým novinkám a úspěšným festivalovým tahákům. Dalším lákadlem byl propracovaný doprovodný program. Ten představil Izrael jako zemi plnou protikladů. Místo, kde se snoubí alternativní a moderní umění s pevně zakořeněnou tradicí a konzervativností. Místo, kde se střetávají tři velká světová náboženství a kde jejich stoupenci, chtě nechtě, musí žít pospolu. Filmy, přednášky, výstavy a dobré jídlo. To je festival Kolnoa. Nezbývá než se těšit na další ročník.

Přehled uvedených filmů najdete i zde www.kolnoa.cz

Listopad

Hned dvě výstavy v listopadu patřily izraelským umělcům.

Welcome to hard times

Problémy jsou, ale jak je řešit? Vždyť na to vlastně nemáme ani čas. Musíme pracovat, chodit do fitness, vypadat skvěle, být oblíbení ve společnosti, mít spokojenou a zaopatřenou rodinu, mít na účtu dost peněz, stíhat se bavit, mít kvalitní sex, nemít kruhy od očima, odevzdávat věci v termínu… A zatím kolem nás zuří války, kybernetické útoky, bují terorismus, někde zuří hladomor a jinde zase zabíjí politický populismus.  „Nemůžu přece zachránit svět!“ Ne, jednomu člověku se to skutečně nepodaří. Není ale čas, začít se věnovat více smysluplným věcem?

Výstava je v Centru současného umění DOX k vidění do 4. února 2019

Israeli street moments

Zadejte si slovo Izrael do vyhledávače a koukněte na prvních pár obrázků. Co nejspíš uvidíte? Západní zeď, pláž v Tel Avivu, skupinku charedim, Mrtvé moře a celou spoustu válečných fotek pojednávajících o izraelsko – palestinském konfliktu. Ale běžný život, tak jak ho žijí lidé v malých městech, v úzkých uličkách, jak slaví svoje svátky, jak večeří s přáteli nebo jak odpočívají, to byste hledali dlouho a snad i marně. A právě na tyto snímky se zaměřuje výstava Israeli street moments. Tři fotografové a jejich vášeň pro pouliční zachycení obyčejných okamžiků. Přiblíží vám život lidí, kteří žijí, pracují, milují a jsou úplně obyčejní.

Výstava je v Leica Gallery Prague k vidění do 6. ledna 2019

Prosinec

V půlce prosince zahrála v Praze originální formace Yemen Blues. Tu založil Ravid Kahalani v roce 2010. Obklopil se vynikajícími muzikanty a podařilo se mu propojit tradiční hudbu muslimů, křesťanů i Židů. Občas v ní zazní i prvky rocku a jazzu. Zkrátka, každé setkání s těmito hudebníky patří mezi krásné zážitky, které vám otevřou krajiny možná vzdálené, ale atmosférou tak lehce přenositelné.

Všem institucím, které do České republiky přivážejí tvorbu izraelských a arabských tvůrců nezbývá než popřát mnoho zdaru v jejich tolik potřebné práci. I díky nim se daří propojovat, zbavovat strachu z neznámého, objevovat a nabízet pomocnou ruku k poznání.

Krásný rok 2019!