Neodhadnu, nakolik jsou světová přísloví  politicky korektní z pohledu Trikolory, ale spolu s bajkami  (jak třeba čáp pozval lišku na oběd a ona mu to pak vrátila) v sobě mají moudro a kus pravdy. Kus. Případ od případu. Pravdičku. Proto je potkáváme všude – u indiánů, muslimů i v české kotlině. Politicky korektně se dají teprve zneužít.  Třeba takové: „Do ruky, která tě krmí, se nekouše“. Pravdička. Která rozhodně neznamená, já jsem si tě koupil, já tě platím, tak drž hubu. Protože krmení dobytčete není ani zásluha, ani bonus, ale hospodářova povinnost.

V české kotlině padla facka na sále.

Píšťalky otroků nemravnosti a feťáků politické korektnosti hned začaly vykřikovat ušlechtile se tvářící banalitu, že „násilí nic neřeší“. To prosím není přísloví, ale pitomá a zneužitelná fráze. Do té doby fráze,  dokud si důkladně nedefinujeme pojem „násilí“. A teprve tady  přichází ke slovu jedno stařičké  přísloví – „Ohýbej stromek, dokud je mladý“.  Jak široký obsah má, to si doceníte sami, pravdou zůstává, že z něj se i v před-dukovském křesťanství odvíjela představa, že plesknutí přes ruku a v horším případě i pár na prdel, je při výchově v jistém věku a někdy i po celý život  naprosto legitimní – dalo by se říci biblický – požadavek. (To v případě, kdy se dospělci chovají jako děti anebo jako lidská prasata.)

Možná se zděsí lidi od Bernevertu a některé moderní maminky, ale kdysi to prostě platilo, praktikovalo se a zabíralo.  Samozřejmě, tu stojí i korekční (nikoli korektní) protipožadavek. „Třtiny nalomené nedolomíš“ aneb „přiměřeně“.  Facka musí tvarovat, ne týrat. Neb přísloví mluví o „ohýbání“ stromku, nikoli o jeho ničení. To by pak bylo ohýbání zbytečné. Ohnutý stromek ovoce ponese – dokonce dřív než neohýbaný (což vědí všichni, co procházejí svými sady dnes v době mega-ovocnářství). Zlomený už těžko.

Dovolil bych se proto Hradu, kde se šňupe koks a sleduje na screen zatoulané dětské porno, je-li facka prasákovi, co plácne cizí ženu proti její vůli po zadku, násilím anebo prostě výchovou? Nebo to má kvůli “nenásilí” strpět a pomalu proměnit ve společenskou normu?  A vám starším (a tedy týraným) zase položit otázku. Jste schopni  ve vzpomínkách pojmenovat všechny „nespravedlivé“ výprasky?  Možná jich zas tolik nebyl. A kolik z toho mála těch “nespravedlivých” vás nadosmrti traumatizovalo?  Bylo to násilí anebo výprask? Naopak týrat dítě lze i v Kuřimi pod schodištěm, bez výprasku anebo i brutálním bitím žehličkou.  Jenomže to už není ohýbání, ale úchylné lámání.

Definice násilí. Teprve potom účelová slova o násilí.

Je to už pár let, v Třebíči probíhal festiválek židovské kultury a zrovinka tou dobou bylo nějak trendy hrát si na nácky. (Tyhle hrátky se tak nějak cyklicky opakují.)  A tak přišla skupinečka pubošů s vlajkou a bubínkem do ghetta, a začala pokřikovat hlouposti. Nádherně břichatý strejc  podobný panu Palivcovi, se tak nějak namíchnul, sundal si pásek zpod svého břicha, a šel křiklouny trošku “pozohýbat”. Že je ochoten se řemenem dopustit „násilí“ , nepřijdou-li k rozumu, však bylo evidentní. Nic nepředstíral.  Žádné strašení, prostě “ať mně dlouho neštvou”. Ti s bubínkem byli naštěstí jen stromky, hodně rychle se ohnuly (dovzdělaly),  a než padla první šleha opaskem, ghetto opustili. Násilím se tehdy vyřešilo mnoho.

Políček, pár facek nebo dokonce i nářez poskytnutý provokatérovi určitě není násilí. Lidi v kómatu, bezvědomí anebo v šoku je taky potřeba proplesknout. To nám předvádí Bruce Willis v každém třetím akčňáku. Osoba v šoku se díky tomu někdy probere a film jede dál. Koneckonců pohlavek, co dostal strýček Rath a potom ještě jeden puboš, taky nepatří do kategorie „kochání se násilím“.

Souhlasím, že násilí nic neřeší. Ale nikdy se nesmířím s tím, že výchovu (někdy i s nezbytným a účelným ohýbáním stromku) lze definovat jako „násilí“.

Ono totiž paradoxně, když se včas neuplatní „násilí“ výchovy, dostanou se v příznivém podhoubí politické korektnosti a nenásilí  k lizu různí Tříbarevní, Stalinové, Hitlerové a jejich tiskoví mluvčí, a do tří let je pak zatraceně skutečného násilí plná Evropa. Stromky, tupce a osoby v morálním kómatu je prostě proplesknout potřeba.  Jinak neponesou  správné ovoce, anebo dokonce ovoce jedu a násilí.