Nedělám si iluze o tom, že po covidu-19 budeme nějací zásadně jiní.  Po moru (1320 a 1620), choleře (1720) a Španělské chřipce (1920), tyfu a dalších epidemiích, které propukly v letech jiných než s koncovkou dvacet, jsme se taky nezměnili.

Faktem zůstává, že věci nečekané nás automaticky a takříkajíc obratem ruky spolehlivě zbaví starých automatismů, a tak sice zůstáváme stále stejní, ale díváme se krapet jinak. S maskami na bradě sledujeme, jak mnohým masky padají, a ačkoli Mára Prchal přišel na poslední chvíli s líbivým pokusem zachránit psychopatovu reputaci již 24 hodin raženým heslem „Společně to dáme“, je každému víc a víc jasné, že bez některých bychom to dali rychleji.  O tom však mluvit nechci. Zůstaňme u onoho jiného vidění.

Tóra bývá přirovnávána k vodě (je tu pro všechny, patří všem, dopadá na všechny), ke stromu života, ke světlu vesmíru apod. Zcela účelově si dovolím přirovnat její Pokyny k rouškám.

Jak jste poprvé reagovali na vládní nařízení je nosit? A jak je nosíte poté, co soutěž „Kdo nešije není Čech“ nabrala první obrátky? Obtěžují? Nosíte je jako „propustku do hypermarketu“? Abyste se ochránili . Nebo abyste ochránili druhé?

Ale s micvot je to úplně stejné!! Jejich tzv. „dodržování“ je vám úplně na nic.  Kdyby podle nich BigBoss uděloval pokuty a odměny jenom vám, byl by stejně paranoidní šílenec jako bytost zastávající post premiéra. S mindrákem „Nikdy něodstúpim“? Co by to bylo za B-ha, kdyby přitoupil na to, budu tě mít rád,když… Nebylo by B-ha, protože bůh s mindrákem, nařizující lidem, za co je bude mít rád, není Dokonalý. Odplata za „dodržování“ neexistuje. Existuje pouze a jenom podíl na společné hostině z ovoce oněch micvot.

Podobně jako roušky ani micvot vás nijak nechrání. Kolikrát dokonce i překážejí. Kdo by dával desátek, ledvinky kněžstvu, svobodu otrokovi a rozumnou šanci rozejít se s manželkou nebo manželem, když jsou přeci naším majetkem a zbožím? To, co micvot skutečně chrání, je život jaksi v celku, aby byl životem k žití a ne klaněním se letadlům s košíkem na čenichu.

Nosíte ústenku jenom, abyste mohli ven, vyvenčit zvíře, do Lidlu a na vlak? Nosíte šábesdekl jen na obec a na obci? Pak jsou pro vás micvot  – podobně jako ústenka – pouze a jenom vstupenka do klubu. Ne, že by to bylo k ničemu. Nějaké blaho to tak jako tako vesmíru přinese. Zhruba asi jako zakoupení placky „Volím Karla“anebo  „Stop islamofobii“. Máte hezkej baťůžek a z výtěžku prodeje se dá něco málo smysluplného uhradit.

Nosíte ji proto, abyste chránili druhé? Tady už to začíná mít hodně zajímavý rozměr. Stejně jako s micvot. Pokud je ve vás tato pohnutka, pak začíná být vesmír v pořádku, ale pozor. Máte-li odpovědnost, pak už vás nikdo nemá buzerovat za to, že použijete vlastní rozum. Například sami na liduprázdné ulici nebo v přírodě bez ústenky.  Tolerujte proto i ty, co vám „plnění a dodržování“ vnucují podobným způsobem jako policajt v pustině anebo ředitel, který nařídí tlumočníkovi ze znakové řeči zakrýt si ústa. Vyjděte mu vstříc, ale myslete si o něm shovívavě svoje. Naopak tam,  kde jiný ústenku sundá (micvot nekoná), je dobré se ohradit.

Ušili jste si funkční a jednoduchou? Při dalším šití vás napadlo ji ozdobit, použít vzorek krapet kreativně?  Stejně tak je tomu i s micvot. Dlouholetý vývoj naší tradice ústenky micvot často také ozdobil, až místy i přezdobil. Je dobré ta vylepšení a ozdobení vnímat, ale nezapomínat na původní účel roušky. Kdo jí vepřové, zapaluje sice v šůl, ale přitom nevraží, je možná liberální, ale není liberální Žid.

Šijete ústenky i pro druhé? Co to ve vás vyvolává? Potřebu zakleknout na virologickou laboratoř, dobře si vydělat nebo pomoci? A stejně tak i s micvot. Ne nadarmo se říká micva přitahuje micvu a avejra zase avejru.

V rámci Unetane tokef se zamýšlíme: Kdo včas a kdo předčasně, kdo vodou, kdo ohněm, kdo mečem, kdo čelistmi šelem, kdo zmatky a kdo epidemiemi. Stejně tak jako : kdo najde klid a kdo smrt z vyděšení. Tím rozhodně nechce být řečeno, že kdo má viset, ten se neutopí.  Ale pouze a jenom, že ústenky i micvot nosíme kvůli těm druhým. A pak už na jejich střihu a gumičkách ani tak moc nezáleží.

3 Komentářů

  1. alex
    24.3.2020 – 28 Adar 5780 v 22:32 — Odpovědět

    vlastne je to uplne zbytecne abych to tu napsal, ale nakonec proc by ne.
    a v nejakem okamziku uz z toho muze byt jenom cargo cult, zase pokud to udrzuje rodinne/klanove vazby tak proc by ne ze.

    4
    0
  2. Achab Haidler
    6.4.2020 – 12 Nisan 5780 v 09:29 — Odpovědět

    "cargo kult" – co si pod tím představit, Alexi :)) Díky za vysvětlení.

    0
    0
    • Adam
      8.4.2020 – 14 Nisan 5780 v 18:53 — Odpovědět

      https://cs.wikipedia.org/wiki/Cargo_kult

      0
      0

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Šalamounské (přísloví)

Další článek

Pět krajíců neštěstí