Ve čtvrtek by měla být v Česku stávka dopraváků. Je z toho dusno, ovšem málokdo si připouští, že jde o legální postup zaměstnanců. A nejen u nás. Francií, Německem a Itálií počínaje a Izraelem konče.

Izraelský Odborový svaz Histadrut loni pohrozil, že budou-li zrušeny daňové výjimky pro zaměstnanecké fondy, vyzve během dvou týdnů k celonárodní stávce státních zaměstnanců. Hrozba byla reakcí na nový daňový plán ministra financí Ronieho Bar-Ona, který oznámil snížení daní jak pro společnosti, tak pro fyzické osoby a uvedl, že daňový výpadek bude nahrazen zrušením daňových výjimek na platby do některých zaměstnaneckých penzijních fondů.

Stávkou byla zasažena ministerstva školství, vnitra, dopravy, zahraničních věcí, sociálních věcí, obrany a zdravotnictvím, stejně jako úřad předsedy vlády, daňová správa, Izraelský pozemkový úřad, ústřední banka, státní nemocnice, Izraelský vysílací úřad, Národní pojišťovna, Izraelský letecký průmysl, Poštovní správa, Elekrická společnost, telekomunikační společnost Bezeq, Ben Gurionovo mezinárodní letiště, přístavy v Haifě, Ašdodu a Eilatu, státní železnice a řadu dalších.

Generální stávka, která měla ochromit Izrael a hrozila přerušit mezinárodní leteckou dopravu v době vrcholící sezóny, byla úspěšná. Skončila kompromisní dohodou mezi ministerstvem financí a odborovou ústřednou Histadrut. Stávka byla odvolána. Více než 600.000 členů Histadrutu se tak vrátilo k práci.

Vláda totiž nakonec souhlasila se zvýšením mezd zaměstnanců veřejného sektoru o 5 % – což je zásadně více, než vládou původně nabízené 1 %, ale pouze polovina z 10 %, původně požadovaných předsedou Histadrutu Oferem Einim. Zvýšení mezd bude probíhat postupně v průběhu tří let.

Během stávky nepracovala železnice, poštovní služby, hraniční přechody, přístavy, státní a komunální úřady. Histadrut učinil výjimku pro město Sderot a další obce v blízkosti Pásma Gazy a naléhavé nouzové služby, které pracovaly bez ohledu na stávku.

Začít stávkovat měli i zaměstnanci mezinárodního letiště, což by na vrcholu turistické sezóny způsobilo velké problémy desetitisícům turistů a poškodilo věrohodnost i ekonomické výsledky Izraele. Vedení letiště se nicméně na vypuknutí stávky připravovalo a oznámilo, že na poslední chvíli bylo odbaveno 120 letů, které přistávali v 3 minutovém intervalu tak, aby před předpokládanou stávkou přiletělo a odletělo maximum cestujících. Stávka nicméně nebyla zcela zrušena, ale jen odložena.

Analytici ze Sdružení průmyslníků předpovídají, že generální stávka by stála izraelské hospodářství ve svůj první den 800 milionů šekelů (4 miliardy českých korun) a ztráty by s každým dalším dnem rostly. Představitelé odborů potvrdili, že existuje silný tlak veřejnosti na odložení stávky, zejména na Ben Gurionově mezinárodním letišti, kde je právě špička turistické sezóny.

Ministr financí Bar-On uvedl: „Každá stávka poškodí hospodářství, ekonomickou stabilitu a zaměstnance samotné.“ Podle Bar-Ona by souhlas s požadavky Histadrutu zvýšil výdaje mimo rámec státního rozpočtu a vedl ke zpomalení hospodářského růstu, snížení životní úrovně a zvýšení nezaměstnanosti. Stávkovali také izraelští učitelé…

Nikdo si však nedovolil říct, že stávkování je nekorektním vydíráním poctivých občanů a vlády. Encyklopedie jasně praví, že stávka je forma protestu spočívající v hromadném dočasném odmítnutí vykonávání práce  v jednom nebo více podnicích ze strany zaměstnanců. Účelem stávky je splnění určitých požadavků většinou mzdových, technických nebo politických.

Právo na stávku je zaručeno je Listinou základních práv a svobod deklarací přirozených základních lidských práv a svobod. Její pojetí práv vychází z tzv. jusnaturalismu, který základní (přirozená) práva nadřazuje i nad ústavu.

Stávka je v případě, že selžou veškerá vyjednávání, legálním donucovacím mechanismem, aby byly splněny oprávněné požadavky odborářů. Proto se nepočítá se stávkokazi, kteří by smysl stávky negovali. Dopravní odbory se proto chystají využít svatého práva demokracie a chtějí stávkovat.

Dopravní odbory v Česku se proto chystají na stávku. Za vše může návrh zákona o DPH, který ukládá zdanění zaměstnaneckých benefitů. Vláda sice navrhla zrušení novely, ale vše závisí na hlasování Sněmovny i Senátu, kde je však ODS kategoricky proti.

Odboráři prostě nechtějí přijít o několik stovek různých zvýhodnění tím, že by byly zdaněny zlevy jízdného, bytů, stravování a jiné benefity. Proto stávka. Ano, jak také jinak, když poslanci to mají “na háku”. Proč by sami sobě snižovali statisícové platy nebo si zdaňovali náhrady, když jsou k dispozici bezbranné matky na mateřské a důchodci “na odstřel”…

Nyní činí základní plat poslance a senátora 61 400 korun hrubého, ale většina z nich dostává různě vysoké příplatky podle funkcí, které v parlamentu zastávají. Mají též nárok na příplatek, který se nedaní a jeho výše závisí na tom, odkud dojíždějí.

U poslanců z Moravy a Slezska, co mají do parlamentu nejdál, jde o sumy ve výši skoro 45 tisíc korun. Za další náhrady si mohou hradit uhradit ubytování v Praze, kancelář či telefon. Měsíční příjem řadového poslance se tak vyšplhá až nad 150 tisíc korun…

K měsíčnímu platu si mohou poslanci přilepšit dalšími desítkami tisíc na náhradách za dopravu, experty či bydlení. Slušné přilepšení k platu. Kolik z nich se tetelí blahem. Říkám jim “hypotékoví”, kteří si uspoří za nezdaněné finance na dopravu či z reprezentačního fondu tolik, že si mohl koupit byt bratru za pět, šest i sedm milionů…

Ještě minulý týden poslanci hrdě jako jeden muž tvrdili, jak nemají problém se schválením zákona, na jehož základě by se poslancům, senátorům, ministrům, prezidentovi a dalším činitelům danily náhrady. Ty v případě zákonodárců dosahují až 43 tisíc korun čistého měsíčně.

V prvním čtení s ním souhlasili, šalomounsky ovšem zamítli zkrácení lhůty pro jeho projednání ve výborech. Sněmovna se tak nejspíš už do konce volebního období nedostane ke schválení novely platového zákona a tím pádem náhrady politiků zůstanou nedotknutelné..

Co je to vlastně benefit, ve všech pádech skloňované slovo těchto dnů? Nejpřitažlivějšími benefity pro zaměstnance jsou třinácté a čtrnácté platy a volno navíc. Nejčastější zaměstnaneckou výhodou, kterou tuzemští zaměstnavatelé poskytují, jsou stravenky. Vyplývá to ze studie společnosti pro výzkum trhu GfK Czech.

Češi si také váží volného času. Třetina z nich by si přála mít šest týdnů dovolené, berou zatím rádi i pět. Nejnabízenější český benefit je příspěvek na stravování, tzv. stravenky. Pak ještě služební auto. Mnozí zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům také penzijní připojištění. Pětina zaměstnaných využívá závodní stravování…

Kdysi byla stávka u nás zakázaná, pak se stala vítězstvím demokracie, dnes se opět vracíme do dob totality…? Doufám, že ne, ale zatím to tak vypadá. Stávkovat totiž neznamená vydírat…

Autor: Břetislav Olšer

Přečtěte si od autora také: Jak “Syn Hamasu” konvertoval ke křesťanství…

Přečtete si jiný pohled na stávku: Co se chystá za stávku?