Astronom a matematik Johannes Kepler, který působil na pražském dvoře Rudolfa II., odhalil tajemství betlémské hvězdy.

Ta měla upozornit mudrce z východu na to, že se narodil nový židovský král. Podle Keplera se jednalo o kojnunkci Jupiteru a Saturnu. Informaci přinesl Pavel Suchan z České astronomické společnosti ve videoklipu zveřejněném na serveru serveru www.avcr.cz.

Podle Suchana Kepler pozoroval těsné přiblížení (konjunkci) Jupiteru a Saturnu. Jupiter totiž může na noční obloze vypadat jako jasná hvězda. Je totiž nejjasnější po Měsíci a Venuši. Saturn je také velmi jasný, i když ne tolik. Pokud se však přiblíží k Jupiteru, mohou společně působit jako zvláštní znamení.

Právě Keplera napadlo, zda tato konjunkce nemohla nastat i v minulosti a zda nemohla souviset s takzvanou betlémskou hvězdou. Po nějakém čase stráveným počítáním dospěl k závěru, že tato velká konjunkce nastala v roce sedm před Kristem. “Tehdy koncem května, koncem září a začátkem prosince nastala ta velká konjunkce,” řekl Suchan.

V roce 1925 byla při archeologii nalazena hliněná tabulka, které potvrdila, že babylonští hvězdopravci tento úkaz skutečně pozorovali. Konjunkce tehdy skutečně proběhla a to v souhvězdí Ryb. Na tabulce, která pochází z knihovny vládce a zákonodárce Chammurapiho (1792 až 1750 př. n. l.), se píše, že až dojde k setkání Jupiteru se Saturnem v souhvězdí Ryb, narodí se král nového věku. Tuto událost očekávaly kromě Židů i další starověké národy.

Astrofyzik Jiří Grygar uvádí, že podle tehdejší symboliky byl Jupiter považován za „hvězdu králů“ a Saturn za „hvězdu Židů“.  Tři mudrci či králové, které známe z Bible, proto usuzovali, že s narodil budoucí židovský panovník a chtěli mu proto přinést dary a poklonit se mu.

Proč je však nad českými či evropskými Betlémy zobrazena Kometa? Pravděpodobně za to může italský malíř Giotto di Bondone (1267 až 1337). Ten se zřejmě při kresbě fresky Klanění tří králu pro padovskou kapli nechal inspirovat návratem jasné Halleyovy komety v roce 1301.

Autor: redakce Shekel.cz