Ne, teď tu nebudu rozebírat, jak je u nás sociální pojištění nesmyslně vysoké, jak mi v důchodu nebude stačit a jiné souvislosti. Tohle je o něčem jiném.

Již asi dvacet let jsem osoba samostatně výdělečně činná. Jako taková si musím platit zdravotní pojištění na jeden účet u jedné pojišťovny, nemocenské na účet u PSSZ (= Pražská správa sociálního zabezpečení), na jiný účet u téže správy sociální pojištění a aby to nebylo jednoduché tak na konci roku na další účet daně z příjmu. Na vše se musí vypisovat různá přiznání, přehledy a doznání. Řeči o zjednodušení byrokracie pro podnikatele mi vyloudí vždy jen kyselý úsměv.

Ovšem loňský rok úřednický, ale spíše zákonodárný, šiml dosáhl vrcholu.

Sociální pojistné se vypočítává z takzvaného vyměřovacího základu. To je vlastně rozdíl příjmů a výdajů podnikatele, jinými slovy čistý příjem. Ze zákona se na mě vztahuje paušální daň. Tedy nemusím evidovat výdaje, stačí příjmy a jako výdaje je mi pak uznáno 40, v roce 2009 dokonce 60% příjmů. Přiznám se, že takové výdaje nemám ani náhodou. A kromě toho jsem opatrný člověk a říkám si, srazí mě auto, budu invalida a z čeho mi asi stát vypočítá důchod? Proto si pravidelně každý rok tento takzvaný vyměřovací základ dobrovolně zvyšuji, platím tedy vyšší pojistné a mám dobrý pocit, že v případě životní pohromy budu zajištěn a ani budoucí starobní důchod nebude nejnižší.

Tak to skvěle fungovalo až do roku 2008. Naprosto stejně jsem postupoval i v roce 2009 a po podání přehledu o svých platbách za minulý rok jsem se nestačil divit, když mi obratem přišel výpis od PSSZ, kde mé platby byly uvedeny podstatně nižší. Jsem silný v kramflecích, vše se dá dokladovat bankovními výpisy, a proto zvedám telefon a žádám o nějaké objasnění.

„Jo vy jste ten, co si udělal vyšší vyměřovací základ“, praví paní u telefonu. Ani jsem se nemusel představovat. Zjevně jsem výjimka, ba přímo jsem asi považován za exota. Všichni ostatní platí jen co musí. „Od 1.1.2009 je v platnosti nový zákon, podle kterého vám můžu dát jako měsíční platbu pouze to, co odpovídá vašemu vypočtenému vyměřovacímu základu, nikoliv tomu, který jste si stanovil“. Ostatní peníze jsou pak přeplatkem bez zákonného důvodu a já vám je umisťuji podle zákona dopředu, na svém vyúčtování vidíte, že máte předplaceno sociální pojištění až do června 2010“, dozvídám se od své referentky.

Problém ale nastal, když jsem si v přiznání za rok 2009 opět zvýšil vyměřovací základ. V tom momentě jsem měl vůči PSSZ nedoplatek, protože mé zálohové platby z loňského roku šly na rok 2010. Pokusil jsem se tedy domluvit, ať mi ty zálohy na rok 2010 použijí na doplatek roku 2009, protože trvalým příkazem letos budou zase chodit pravidelné platby. „To mi počítač nedovolí, ani když to zadám ručně“, je jasná odpověď referentky. Ještě dodá, že každá další platba ode mě bude prvotně použita na splacení nedoplatku za rok 2009.

To je v pořádku, ale problém je, že ten nedoplatek je splatný do 8 dnů od podání přehledu za loňský rok. Devátý a další den začíná nabíhat penále, byť mám u PSSZ už předplaceno! Absurdistán nejvyššího ražení.

Zdá se vám to složité? Nebojte, nejste v tom sami. I já po několika minutách rozhovoru s referentkou pouze konstatoval, že tomu celému nerozumím, že mám zadané pravidelné trvalé příkazy a jestli je tedy mám nechat, chtěl jsem vědět. „Nechte je a na podzim si požádejte o výpis a uvidíte, jak na tom jste, pak se rozhodnete jak dál“.

Já už vím teď, jak na tom jsem. Pokud si platím odpovědně na budoucí důchod, víc než musím, tak jsem vlastně potížista. Navíc jsem potrestán nabíhajícím penále, ale při tom úvěruji PSSZ za 0 % úrok. Dlužná částka je totiž v tomto okamžiku nižší, než mé již připsané platby do června 2010. Přesto mi nabíhá penále. Je to směšné nebo k pláči?

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora: Čtěte smlouvy