Dlouho se hovoří o tématu Euro. Zda ano či ne. Je to otázka exportu, možnosti devalvace vlastní měny a vzdání se jí, koupěschopnosti obyvatel a tak dále. Prostě jsou to vše makroekonomické otázky.

Jeden fakt ale je, a to je cestování. Není sice podstatný, ale je příjemný. Kdykoliv se rozhodnete strávit dovolenou v nějaké zemi, kde se platí Eurem, pak sehnat Eura je to nejmenší a člověk si už tak nějak i zvykl na přepočítávání na české koruny. A je hodně zemí (např. Turecko, Černá Hora), kde sice Euro nemají, ale v podstatě se tam s ním dá cokoliv zaplatit.

Nicméně letos jsme se rozhodli zamířit na dovolenou do zemí skandinávských. Jako správný cestovatel jsem nechtěl nechávat vše na platební kartě a chtěl jsem si pořídit nějakou tu hotovost. Ta se vždy hodí. Banky vynechávám. Jejich kurzy jsou nesmyslně drahé. Jasná volba padla na nějakou malou pouliční směnárnu. Proč? Kvůli poplatkům. O tom jsem psal již zde.

Čertovinu jsem již tušil, ale že to bude tak složité mě nenapadlo. Obešel jsem směnárny tři a marně sháněl švédské a norské koruny. Prostě těch turistů tu moc není a jejich peníze nejsou. Nakonec jsem v jedné z těch směnáren dostal asi polovinu požadované částky švédských korun, po norských korunách ani památka.

Ze známosti jsem si je tedy ve směnárně objednal a čekal kdy dostanu zprávu, že je mají. Už jsem to pomalu vzdával, nic se nedělo. A trvalo to více než týden, kdy konečně přišla vytoužená sms, že norské koruny pro mě mají. Hurá!

I v této souvislosti mě potkala taková trochu úsměvná příhoda. V dohodnutý termín do směnárny zamířím a norské koruny bez problému odebírám. Venku na ulici ve mně přeci jen hlodá trocha pochybností. Co když mi prodali něco neplatného nebo falešného? Norské koruny neznám, to by se mohlo lehce stát. Na druhé stránce mám k té směnárně absolutní důvěru a něco takového by se určitě neodvážili. Aspoň se podívám, jak ty koruny vypadají, říkám si, a vytahuji jednu bankovku z tašky. Netrvá to ani deset sekund a hned ke mně přistupuje dobře vyhlížející chlapík: „Change, tauschen? Norsk koruny?“. Pouliční směnárník, dříve nazývaný vekslák, prostě hned zavětřil příležitost a považuje mě za norského turistu hned nabízel směnu mých korun. S oním pánem jsem se vůbec nebavil, ale v tom momentě jsem pochopil, že skutečně v ruce držím pravé norské koruny.

Poučení pro všechny cestovatele. Pokud necestujete do zemí Eurozony, USA nebo Velké Británie a potřebujete tedy nějaké „exotičtější“ peníze, nenechávejte to na poslední chvíli. Můžete těžce narazit. Starejte se včas! Ale i nadále platí, že nejlepší je používat platební kartu, a to co nejčastěji to jde. Přímá platba vás zbaví starostí s hotovostí a přepočet banky, kdy to odečítá z vašeho korunového účtu, je vždy poměrně příznivý. I výběr hotovosti z bankomatu není na poplatcích tak kritický (při větší sumě). Ba jsou i banky, které vám takový výběr umožní zdarma (např. mBank). Ale nějakou tu hotovost vždy potřebujete, třeba na obyčejné veřejné WC.

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora: Starobní důchod pro OSVČ