Zdroj: rian.ru

Mluví se o zajištění energetické bezpečnosti a tu má ohrožovat „nebezpečná“ závislost v dovozu zemního plynu na Rusku. Ideálním zvýšením energetické bezpečnosti je výrazné zvýšení těžby plynu v EU, ale to není pravděpodobně v současnosti možné.

Podívejme na dovoz do EU v mil. t (viz grafy 1 až 4). Rusko je jedním z nejvýznamnějších dovozců zemního plynu do EU. V roce 2008 bylo na třetím místě. Největší dodavatel byly speciální kategorie (nákup plynu mimo dlouhodobé kontrakty, nákup na volném trhu a podobně. Ovšem ve speciálních kategoriích je vedle jiných dodavatelů také plyn z Ruska. V roce 2009 bylo Rusko na prvním místě, ale další dva dodavatelé jsou s ním srovnatelní. V roce 2010 se z trojlístku největších dodavatelů probojovalo na první místo Alžírsko a Rusko pokleslo na druhé místo. V roce 2011 je Rusko opět první s tím, že se prohloubil odstup mezi prvními třemi dodavateli. Zajímavý je postupný vzestup dodávek plynu z Kataru, kdy v roce 2011 byl srovnatelný s Alžírskem.

Zdroj: Shekel
Zdroj: Shekel
Zdroj: Shekel
Zdroj: Shekel

Dodávky z Ruska jdou většinou potrubím (v roce 2011 se pravděpodobně projevilo spuštění první linky Nord Streamu do provozu). Také z Norska a Alžíru jde plyn převážně potrubím. Je proto přirozené, že tyto tři státy, dominují v dodávkách plynu do EU. Z Kataru je dovážen především zkapalněný plyn. Pravděpodobně s růstem kapacit pro příjem zkapalněného plynu poroste, je podíl na dovozu do EU. Zkaplněný plyn ovšem začínají dodávat i Rusko a jiné státy.

Pokusem snížit dodávky z Ruska je projekt plynovodu Nabucco, obcházející území Ruska a dodávající plyn z Azerbajdžánu a Turkménie. Nyní jde pravděpodobně již o mrtvý projekt a  proto i do budoucna bude Rusko s Norskem a Alžírem, tj. státy propojenými s EU plynovody jedním z nejvýznamnějších dodavatelů plynu.

Podívejme se koncentrovanost trhu dovozu plynu do EU pomocí index HHI měřícího koncentrovanost trhu. I když je index určen pro posouzení postavení podniků na trhu použijeme ho na státy. Když uvážíme, že většinu vývozu z Ruska realizuje Gazprom, je hodnota indexu HHI pro Rusko o něm.

V tabulce 1 jsou spočteny hodnoty indexu HHI na základě dodávky plynu v tunách, pro Rusko, Norsko, Alžír, Katar, Speciální kategorie (nákup plynu mimo dlouhodobé kontrakty, nákup na volném trhu a podobně), ostatní země a EU27 celkem.

Když si to spočítají na evropské komisi, tak je pravděpodobně opravdu může obcházet hrůza a to především z Ruska a Gazpromu. Ovšem také by měla z Alžíru a Kataru. Norsko se považuje za stát velmi blízky EU a proto zde není pravděpodobně vnímáno tak velké nebezpečí pro energetickou bezpečnost.Když je hodnota HHI pro celkový trh (EU27) vyšší než 1 800 jde o vysoce koncentrovaný trh. EU to postihlo v roce 2008 a 2011. V roce 2010 byla hodnota HHI těsně pod 1 800 a pouze v roce 2009 se pohybovala ve vyšších patrech rozmezí 1 000 až 1 800, což znamená koncentrovaný trh. Za normální konkurenční trh je považována hodnota HHI pod 1 000. To v EU asi nehrozí. Také meziroční změna hodnoty indexu HHI o více než 100 u jednotlivého účastníka trhu. To se týká Ruska, Norska, Alžíru i Kataru.

Je to opravdu tak zlé? Jak jsme poznamenali, výše velkých dodavatelů plynu do EU bude maximálně 4 až 5. Pokud by byly pouze 4 a měli trh rovnoměrně rozdělen, tak by hodnota indexu HHI pro EU27 byla 2 500, což je vysoce koncentrovaný trh. Při 5 účastnících trhu by pro EU27 byla hodnota HHI 2 000. Vždy půjde o velmi koncentrovaný trh.

V roce 2011 EU dovezlo z Ruska 29% plynu. Rusko se podílí na dovozu do EU pouze 12%. Z pohledu Ruska ovšem je podíl EU na jeho vývozu 58%. EU je pro Rusko nejvýznamnější trh. Závislost není pouze EU na ruském plynu, ale především je mnohem významnější závislost příjmů ruského státního rozpočtu na platbách z EU za zemní plyn. Tato závislost určitě zvyšuje energetickou bezpečnost EU.

Proč vadí hlavně Rusko? Pravděpodobně jde o to, že převažující dodávky plynu z Ruska realizuje polostátní Gazprom. Evropské firmy se, ale chtějí na těchto dodávkách podílet a proto pravděpodobně vyvíjejí tlak na Rusko, prostřednictvím EU, aby jim umožnilo těžbu na svém území.

Perspektivní ložiska v Rusku jsou v arktickém oceánském šelfu. Spolu s Gazpromem zde budou pravděpodobně těžit některé evropské firmy (např. Total, Statiol a další). Vzniknou tím další ekonomické vazby mezi Ruskem (ruskými firmami) a EU (evropskými firmami). To pravděpodobně otupí dosti nepřátelskou rétoriku proti Rusku a především opět posílí energetickou bezpečnost EU a to jde především.

Autor: Natan

3 Komentářů

  1. Mirek
    2.12.2012 – 18 Kislev 5773 v 17:06 — Odpovědět

    A toto hovorí za všetko.
    EU má voľbu závisloti.
    Prvá voľba :buď bude závislé od islamských až islamistických štátoch na surovinách
    alebo druhá voľna EU bude závislá na surovinách na Poskomunistickom Rusku

    Myslím že táto tabuľka vysveľuje aj všetky vojny na blízkom východe a tiež tlaky na Rusko.

    ďaľšia svetová vojna bude vojna o suroviny.

    0
    0
  2. vsorm
    2.12.2012 – 18 Kislev 5773 v 21:14 — Odpovědět

    Hezký večer,

    musím se přiznat, že se mi ty tabulky nezdají úplně dobré. Např. v roce 2008 je dovoz v tzv. “special categories” větší než celkový dovoz v roce 2009 a 2010?? Navíc popis “special categories” jako nákup na volném trhu a pod. je naprosto kontra-intuitivní. Vzhledem k tomu, že stále více a více subjektů na evropském plynárenském trhu nakupuje na energetických burzách a nikoliv přes dlouhodobé kontrakty. S tímto také souvisí mohutný rozvoj burz tzv. – “hubs”. Na nich se obchoduje již poměrně živě s různými instrumenty týkajícími se plynu. Původně se jednalo jenom o NBP v Británii, poté se přidal TTF jako první nna kontinentě a nyní máme navíc ještě NCG a Gaspool (oba v Německu) i Baumgarten (Rakousko/Slovensko), plus myslím i něco menšího je ve Francii.
    Čili nějak mi ty tabulky nesedí.
    Ad 1: Mirku, je tu ještě USA a Kanada se svými poměrně obrovskými zásobami plynu z břidlic :-).

    0
    0
  3. Refael
    3.12.2012 – 19 Kislev 5773 v 00:35 — Odpovědět

    Vubec nejlepsi z dlouhodobeho hlediska nebyt zavisly na islam.zemich i Rusku. Radeji platit vetsi cenu a nemit absolutne zadny strach z politic.turbolenci z Ruska i islam.zemich. Samostatnost spolu s vyberem dlouhod.stabilnich zemich(nejlepe jenom demokracii) vzdy stoji hodne penez, ale celkove je to k nezaplaceni.
    Staci se podivat, jak pred par lety Rusko vytiralo podlahu s Ukrajinou. Rusove umi velmi dobre prosazovat polit.pozadavky pres Gazprom. Od toho dale, pokud nejsme velika zeme jako napr.Nemecko ci Polsko.

    0
    0

Napsat komentář: vsorm Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

What can you do for Palestina ?

Další článek

Zmizelí sousedé